Chuck Schuldiner – smrt nechodí po horách, ale po lidech.

Dnes je to přesně 10 let, kde opustil tento svět „Otec Death Metalu“ Charles Michael Schuldiner, kterého každý metalový nadšenec zná coby hlavní mozkovnu kultovní deathmetalové kapely Death.

Chuck Schuldiner se narodil 13. května 1967 v rodině rakouského Žida a Američanky na Long Islandu v New Yorku. Oba rodiče byli učitelé a oba byli taky Judaisté. Rok po narození Chucka se celá rodina přestěhovala na Floridu.

Schuldinerovy hudební začátky se datují od roku 1976, kdy mu rodiče koupili kytaru, aby přestal myslet na smrt svého staršího bratra Franka, který zemřel jako šestnáctiletý. Chuck pak víc než rok navštěvoval hudební školu, kde se učil hrát různé hudební standardy. Jeho učitel po něm chtěl aby hrál třeba dětskou říkanku Mary Had A Little Lamb a další vopruzy, které mladý Schuldiner nenáviděl. Naštěstí mu rodiče ve výprodeji koupili elektrickou kytaru a ta vše změnila. Ve volných chvílích ji nedal z rukou. Víkendy povětšinou trávil v matčině garáži, kde měl volume na zesilovači na maximum, a kde se pokoušel hrát své vzory Kiss, Billyho Idola, Iron Maiden nebo francouzské metalisty Sortilège. Do hudby byl natolik zažraný, že zanechal i školy, čehož ale v pozdějších létech hodně litoval. Hodně těžce to nesli hlavně jeho rodiče – učitelé. Ještě jako mladistvý poprvé vystupoval na veřejnosti se svou školní garážovou smečkou.

V 16 létech založil v Orlandu společně s kytaristou Rickem Rozzem a zpívajícím bubeníkem Barneym Kam Leem kapelu Mantas (neplést s kapelou Mantas ex-Venom kytaristy Mantase). V roce 1984 pak tento band natočil v garáži Chuckovy matky na Rickův kazeťák Panasonic své první dema, které nazvali Rehearsal (Zkouška). Na kazetě Rehearsal # 3 se objevila velice zajímavá kompozice Rise of Satan. První oficiální demo, kterým se pak chlubili svým známým, se jmenuje Death By Metal a Mantas jej natočili 7. září 1984. Demo otvírá brutální palba Legions of Doom. Sousedi a známí však neměli přílišné pochopení pro tak extrémní hudbu a patřičně to dávali mladíkům znát. Otrávený Chuck proto ještě na podzim roku 1984 kapelu rozpouští a odjíždí do Kalifornie, kde čeká větší pochopení pro jeho extrémní hudební choutky. Po několika týdnech marného hledání nových spoluhráčů zavolá svým bývalým souputníkům z Orlanda Kamovi a Rickovi a přemluví je, aby za nim přijeli. To už má vymyšlený i název pro svou novou kapelu. Ten je příznačný – Death.

Schuldiner a spol. pak v prosinci 1984 v jednom místním obchodě s hudebními nástroji natočí za 5 hodin šestiskladbové demo Reign of Terror. Celý proces nahrávání je tak vyšel na 80$. Chuck tentokrát krom kytary i zpíval. Materiál však z důvodů nedostatku financí nebyl nikdy profesionálně smíchán. Celé demo otvírá hodně našlapaná pecka Corpse Grinder. Pro promo účely je ale rozesílané jen pětiskladbové demo. Na něm chyběla instrumentálka Zombie Attack, která se objevila jen na demu pro potřeby Fan clubu.

30. prosince 1984 se pak Death představili v Ruby´s Pubu v Tampě jako předkapela thrashmetalových Nasty Savage, kteří byli v Tampě hodně populární. Z koncertu byl pak pořízen demoživák, který nahráli dva nadšenci z hudebního časopisu Guilottine. Nahrávka dostala název Internal Live (Live tape #5) a později byla stejnojmenným časopisem distribuována pod názvem Live In Tampa. Na nahrávce se objevila krom jiného i později oficiálně vydaná skladba Evil Dead.

9.března 1985 nahrávají Death dnes již kultovní demo Infernal Death. Nahrávání se už zúčastnili pouze Chuck, který krom kytary a zpěvu nahrál i baskytaru, a Kam Lee, který celé demo odbubnoval. Demáč obsahuje i výbušnou mlátičku Baptized In Blood.

Další (jednoskladbové) demo natočí Death v dubnu. To má název Rigor Mortis a na nahrávce je i stejnojmenná skladba Rigor Mortis.

Od tohoto data nastávají v kapele neustávající personální obměny. Muzikanti se mění jak špinavé trenky jeden za druhým a kapela Death tak nemůže nabrat pořádné otáčky. V červnu 1985 si Chuck sbalí své nádobičko a odlétá do San Francisca, kde se setká s bývalým bubeníkem texaských hardcoristů D.R.I. Ericem Brechtem, s kterým stihne natočit 6 demo nosičů. Mezi jinými je to i demo Back From The Dead z října 1985. Na něm je i skladba Mutilation.

Na konci roku 1985 se Chuck Schuldiner sám a bez kapely navrací na Floridu ke svým rodičům. V lednu 1986 přijímá nabídku jit hrát do kanadské thrash/death metalové kapely Slaughter (neplést s americkými glammetalovými Slaughter). Sbalí si tedy kufry a odlétá do Toronta, aby se ke kapele přidal. Se Slaughter ale stihne nahrát jen jednu skladbu a to ještě jako druhý kytarista. Tou je song F.O.D. Po několika zkouškách se odporoučí a letí zpět do Států. Je zvyklý ve skupině šéfovat a ne poslouchat něčí příkazy.

Po mezizastávce u rodičů míří Chuck opět do San Francisca, kde se dává do kupy s bubeníkem Chrisem Reifertem. Na basu je ve zkušebně doprovází Steve DiGiorgio. V březnu 1987 natočí Death své debutní album Scream Bloody Gore. Na natáčení se podílí jen Schuldiner a Reifert. Album obsahuje povětšinou již dříve na demo nahrávkách vydané skladby. Jednou z nich je i song Scream Bloody Gore, který se objevil i na demu v červenci 1986.

Další, dnes již kultovní album Leprosy, vydávají Death 16. listopadu 1988. Na něm se podílí krom Schuldinera i tři ze čtyř členů deathmetalové formace Massacre. A že to nejsou jména neznámá. Stačí se podívat na soupisku. Rick Rozz – kytara, Terry Butler – basa, Bill Andrews – bicí. Deska obsahuje takové hudební klenoty, jakými jsou např. Leprosy, Pull The Plug nebo Left To Die. A Chuck si mohl konečně oddychnout, protože měl po kupě životaschopnou sestavu a tak se mohl bez problému obout do koncertní činnosti. První souvislé tour po Státech vyvrcholilo účastí na metalovém festivalu v Milwaukee. Ještě před tím zavítali Death do Evropy na minitour, kdy se jedna ze zastávek uskutečnila 17. července 1988 v hale Hovet ve Stockholmu. Zde jim dělali společnost thrashcoreoví Gang Green. V říjnu 1988 se Death představují společně s kapelami Forbidden, Raven, Dark Angel a Faith No More ve Philadelphii v Trocadero Theatre. V tomto svatostánku probíhá natáčení živého videa a záznamu z koncertu, který o rok později vychází na nosičích jako The Ultimate Revenge 2.

V polovině roku 1989 se Death zavírají do Morrisound Recording Studio v Tampě, aby zde započali nahrávání dalšího úžasného deathmetalového klenotu, který dostává název Spiritual Healing. V sestavě ale opět dochází k obměně. Na kytarový post přichází James Murphy (Agent Steel, Testament, Obituary, Konkhra), který nahradil rozhádaného Rozze.

Deska Spiritual Healing vychází 16.února 1990 a její obsah opět dokazuje světu, kdo udává směr v death metalu. Album je už více techničtější, progresivnější a klidnější. Přesto jej lze zařadit mezi to nejlepší v historii Death. Skladby jako Spiritual Healing, Genetic Reconstruction nebo otvírák Living Monstrosity budiž požehnáním.

S totálně překopanou sestavou se pouští na jaře 1991 Chuck do nahrávání dalšího alba. To vychází 22. října téhož roku pod názvem Human. Deska samotná se stává nejprodávanější v historii skupiny Death. Do dnešního dne se ji prodá víc než půl milionů kopií. Z alba lze vyzdvihnout skladby Suicide Machine, Lack of Comprehension nebo kissácký cover God of Thunder.

Situace v kapele je ale hodně napjatá. Na plánované turné po Evropě vyrážejí Death bez hlavního mozku Chucka Schuldinera. Turné má obrovský úspěch. Celé se nese ve sloganu „Fuck Chuck“. Jenže po návratu do Státu uražený Chuck celou sestavu rozpouští.

Ten pravý šok přichází pro ortodoxní fanoušky Death s albem Individual Thought Patterns v roce 1993. V nové sestavě se objevil švédský kytarový virtuóz Andy LaRocque (King Diamond), který vnesl do kapely nové ingredience. Přece jenom s Kingem byl zvyklý na něco docela jiného. Deska jako taková je více progresivní a pro skalní posluchače těžko stravitelná. Přesto se na ni najdou skvělé kousky jako The Philosopher nebo In Human Form.

Na dalším albu Symbolic z roku 1995 se už Death vracejí ke svým kořenům. Vysoce ceněná deska jak u fanoušků, tak u hudebních kritiků opět převyšuje svou deathmetalovou výbušností. Z alba je možno vyzdvihnout kousky Zero Tolerance nebo Empty Words.

V roce 1996 se už Chuck Schuldiner cítil deathmetalem trochu unaven, proto začal pošilhávat po nových hudebních směrech. Načež vytvořil boční projekt Control Denied, který byl čistě progressmetalový. Ještě v roce 1996 natočil čtyřskladbové demo, kde se objevila i skladba Believe. Chuck zde zpívá v úplně jiných polohách, než na které byli fanoušci skupiny Death zvyklí. Z tohoto důvodů ale není nutno tyto nahrávky hned zatracovat. Projekt si našel zase jinou skupinu fanoušků. Posluchače více přemýšlivé, které nějaké monotónní řezání do kytar vyloženě mučilo. Na nahrávce se podílel bubeník Chris Williams, který umírá 28. října 2006.

Plnohodnotné album vydávají Control Denied 13. května 1999 pod názvem The Fragile Art of Existence. Na něm je i hodně temná kompozice Consumed, která svými progresivními postupy překvapí nejednoho hudebního fajnšmekra.

Dalším bočním projektem, kde se Chuck Schuldiner představil, je superskupina Voodoocult. Zde se sešly takové metalové ikony jako Mille Petrozza z Kreator, Waldemar Sorychta z Grip Inc. nebo Dave Lombardo ze Slayer. Chuck si zahrál na desce Jesus Killing Machine z roku 1995, kde se objevila i skladba Killer Patrol.

Naštěstí pro fanoušky Death se Chuck a spol. opět zavírají do nahrávacího studia, aby zde nahráli další album. Kdo ale tehdy tušil, že to bude album poslední? Deska dostává název The Sound of Perseverance a vychází pod hlavičkou Nuclear Blast 15. září 1998. Chuck na něm balancuje na rozhraní klasických deathmetalových postupů, které prokládá kytarovými eskapádami a nevšedními rytmickými zvraty. Jeho vokál je na tomto albu položen do doposud největších výšek. Z desky bych vyzdvihl otvírák Scavenger Of Human Sorrow a skvělou instrumentální věc Voice Of The Soul.

Přichází ale rána z čistého nebe. V květnu 1999 objevili lékaři Chuckovi Schuldinerovi zhoubný nádor na mozku. Započala tedy léčba, která ale byla velice nákladná. A tak začala celosvětová solidarita metalových fanoušků a muzikantů, kteří přispívali peníze na jeho konto. To bylo určené výhradně k léčebným účelům. Chuck dokonce prodal na různých aukcích několik svých nejlepších kytar. Za 2 roky on a jeho sestra utratili 200 000$ na různých lékařských procedurách. V červnu 2001 měl Chuck za sebou první vlnu léčby speciální rostlinnou drogou Vincristine. Později se podrobil léčbě chemoterapií, která přinesla konečně změny k lepšímu. Jeho tělo však ztratilo hodně z imunity a díky tomu dostal těžký zápal plic.12. listopadu 2001 psala jeho matka Jane fanouškům na webu, že stav Chucka se o moc zlepšil. O měsíc později, 13. prosince 2001 ve čtyři hodiny odpoledne Chuck Schuldiner své nevyléčitelné chorobě podlehl.

Po smrti Chucka ale začala nechutná tahanice o nedokončené nahrávky skupiny Control Denied. Ty byly dokončené ze 75 %. Firma Hammerheart Records se rozhodla tyto nahrávky na jaře 2004 vydat. Proti ale byla matka Chucka. Díky nákladné léčbě se dostala do značných finančních potíží. Hammerheart Records ale podepsali v roce 2000 s Chuckem Schuldinerem řádnou smlouvu na připravované album a zaplatili veškeré výlohy na přípravu a samotné nahrávání. To, že peníze spolkly léčebné výdaje, je nemuselo zajímat. Dva roky se snažili Chuckovu rodinu kontaktovat, ale ta nereagovala na žádné výzvy. A ani samotní muzikanti z Control Denied se neměli k tomu, aby album dokončili. Až po vydání zprávy o vydání desky se začalo kolem této kauzy něco dít. Firmu Hammerheart Records v mezičase koupili Karmageddon Media. Chuckova matka Jane tvrdí, že práva na Chuckovu muziku má jen její rodina, ale nikde nic nedoložila. Obviňuje firmu z hyenismu a ohání se slovy, že by si takový nedokončený materiál Chuck perfekcionista nikdy nepřál vydat.

Nedokončené nahrávky však skutečně vyšly. A to jako součást výběrového alba Chuck Schuldiner:Zero Tolerance (květen 2004). Jsou však ve velmi mizerné kvalitě a nekompletní. Vše je nyní v rukách Chuckova právního zástupce Erica Greifa, který se snaží vše urovnat a pracuje na tom, aby byly nahrávky dokončené a oficiálně vydané.

4. prosince 2010 vydal zpěvák skupiny Control Denied Tim Aymar prohlášení, že nedokončené album When Man And Machine Collide skupina Control Denied dokončí a vydá během roku 2011. Bohužel, doposud se tak nestalo.

Ať tato kauza dopadne jakkoliv, Chuck tu již dnes zanechal odkaz, který bude mít co říct i v budoucnosti. A takový byl Chuck Schuldiner…

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku