Michael Schenker – kytarový mág v zajetí rock´n´rollových démonů.

10. ledna 1955 se narodil jeden z nejgeniálnějších světových rockových kytaristů Michael Schenker, jehož profesionální hudební dráha začala v roce 1970, kdy ještě jako patnáctiletý naskočil do rozjíždějícího se rockového kolosu Scorpions.

Michael Schenker se narodil v sedmnáctitisícovém německém Sarstedtu jako mladší bratr pozdější rockové ikony Rudolfa Schenkera. Když mu bylo 9 let, dostal jeho bratr Rudolf k šestnáctinám akustickou kytaru Framus. Michael na ni příležitostně brnkal a pomalu to začalo přerůstat ve vážný „milenecký vztah“. Rudolf toho začal ihned využívat. Nabídl Michaelovi malý obchod. Dal mu nahrávku skupiny The Swinging Bluejeans, kde byla skladba Hippy Hippy Shake a chtěl po něm, ať mu stáhne akordy a sóla. Za to mu zaplatil. To byl první impuls k většímu ponoření se do nástroje. Mladý Michael pak kopíroval další a další skladby, další a další kytaristy. Sjížděl notu za notou a lick za lickem. Jeho hudebními vzory byli The Shadows, Rolling Stones a následně Jeff Beck Group zatímco jeho vrstevníci poslouchali tradiční německé šlágry. V pozdějších létech se úplně zbláznil do Erica Claptona, Jimiho Hendrixe, Jimmyho Pagea a Leslie Westa (Mountain). Jejích hra na něj dýchla svou opravdovostí a Michael ji polykal jak hladový mnich. Jako jedenáctiletý si poprvé zahrál na veřejnosti po boku svého bratra Rudolfa v jednom klubu v prehistorické sestavě skupiny Scorpions. Michael na sobě taky hodně tvrdě pracoval, což mu zůstalo dodnes (pokud se občas nedostane do „svých dnů“). Na kytaru cvičil poctivých osm hodin.
Na začátku roku 1970 nastoupil Michael Schenker jako patnáctiletý do již vcelku známé skupiny Scorpions, díky čemuž kapela dostala mocný instrumentální impuls. Do kapely s ním přišel i talentovaný zpěvák Klaus Meine, s kterým Michael hrál v bandu Copernicus. Meine zůstal ve Scorpions dodnes.
V říjnu roku 1971 nastupuje skupina Scorpions do nahrávacího studia Star Studios v Hamburg, aby zde natočila debutové album Lonesome Crow, které oficiálně vyšlo v únoru 1972. Již v otvíráků I'm Goin' Mad se Michael předvedl jako vyzrálý kytarista. Totéž lze s klidem tvrdit i o titulní Lonesome Crow, která ač je značně pokrytá psychedelickým závojem, Michael si i zde našel místo pro své hodně nápadité kytarové sóla. Jeho kytarový rukopis je rozpoznatelný již na první poslech. Klasické kytarové běhy jsou podporovány výrazným melodickým cítěním.
V roce 1973 jeli Scorpions společné turné s populární britskou hardrockovou skupinou UFO. Muzikanti z této kapely byli hrou mladého Michaela natolik očarováni, že mu nabídli bez většího přemýšlení angažmá v UFO. Michael neváhal ani vteřinu, aby nabídku přijal. Věřil, že s UFO dobude daleko snadněji rockový svět  než s nějakou německou neznámou esquadrou. Ve Scorpions se taky cítil hodně nedoceněn.  
Rozchod s jeho bratrem Rudolfem ale proběhl v přátelském duchu. Michael se ještě na rozloučenou podílel coby skladatel na několika skladbách na následující desce Scorpions FlyTo The Rainbow, která vyšla 1. listopadu 1974. Je autorem titulního songu Fly To The Rainbow nebo překrásné lyrické polobalady Far Away.
A tak se uzavřela pro Michaela první hudební kapitola a načala se nová pod názvem UFO, kde se ihned po své příchodu bez problému zabydlel, i když neuměl ani slovo anglicky. Jeho přínos je cítit již na prvním společném albu Phenomenon, které UFO vydali v květnu 1974. Je autorem takových nesmrtelných pecek jako Doctor, Doctor a Rock Bottom, které jsou dodnes považovány za největší hity skupiny UFO. Díky tomuto albu se UFO začínali prosazovat i na americkém trhu.
Následné album Force It z července 1975 si vedlo ještě lépe než jeho předchůdce. Na americkém albovém žebříčku se umístilo dokonce v první stovce (71. pozice). Již otvírák Let It Roll nenechá nikoho vydechnout. Kytarové sólo Michaela Schenkera v této skladbě je fantastické. Taktéž následující Shoot Shoot představuje dvacetiletého Michaela ve vrcholné formě. V témže roce dostal dokonce Michael Schenker nabídku jít hrát do legendárních Rolling Stones. Po důkladném uvážení a po poradě se svým bráchou Rudolfem, Michael nabídku odmítl. Důvodem odmítnutí této hodně lukrativní nabídky bylo i to, že v UFO měl Michael absolutní volnost a hudební styl, který s nimi hrál byl přesně podle jeho gusta. V Rolling Stones by byl jen pátý v zadu.
A přesně tato hudební svoboda je cítit i na dalších albech skupiny UFO. Ta si držela velice vysoký nadstandard. Ať už to bylo No Heavy Petting (1976), Lights Out (1977) nebo Obsession (1978).  Na těchto vinylech se objevily skvělé Schenkerovy kompozice Only You Can Rock Me, Born To Lose, Lights Out, Love To Love, Natural Thing, On With The Action nebo procítěná vybrnkavačka Belladonna.
UFO byli na vrcholu. Divoký a nevázaný rock ´n´ rollový život měl ale i svou druhou odvrávenou stránku a ta se stále častěji promítala do osobních vztahů mezi UFO a Michaelem Schenkerem. Zpěvák Phil Mogg a baskytarista Pete Way nesli se stále větší nelibosti Schenkerův exhibicionismus. Ten si naplno vychutnával svou popularitu a nejednou dal starším kolegům najevo, že on je ta hvězda, bez které by nebyli nic. První větší problém nastal v roce 1977, kdy Michael opustil kapelu, aniž by dal o sobě komukoli co vědět. Za dveřmi byly nasmlouvané koncerty v Evropě a ve Státech a Schenker nikde. Nakonec se na poslední chvíli našel. Svou nepřítomnost vysvětloval svou vzrůstající nechutí ke stálému kočovaní po světě. Pravda ale byla někde jinde. Schenker odjel za svou přítelkyni, které vadila jeho neustála nepřítomnost. Michael měl taky stále větší problémy s alkoholem. Jeho pití bylo už tak neúnosné, že to vadilo i ostatním členům kapely UFO. A to nebyly taky žádní beránci. Jejích drogově-alkoholové jízdy byly pověstné.
Spolupráce Michaela Schenkera a skupiny UFO se uzavřela v říjnu 1978. Posledním společným koncertem bylo vystoupení v Palo Alto (stát Kalifornie). Záznam z tohoto tour byl potom vydán v lednu 1979 pod názvem Strangers In The Night. Toto koncertní album asi nejlépe vystihuje atmosféru skupiny UFO té doby.
Schenker ale nezůstal příliš dlouho bez práce. Vyslyšel hlas krve a načas se vrátil ke svému bratrovi do Scorpions. Tomu ale předcházely námluvy u Američanů Aerosmith. Dokonce se s nimi Michael osobně setkal a vyzkoušel si i ve zkušebně, jaké by to bylo hrát v této legendě. Ke svazku ale nakonec nedošlo. Aerosmith byli sice na vzestupu, ale zároveň upadali do pověstného drogového bahna. Hlavně Steven Tyler byl na drogách hodně závislý.
Se Scorpions odehrál Michael Schenker Lovedrive Tour, které jela skupina na podporu alba Lovedrive z roku 1979. Na tomto albu se Michael blýskl coby spoluautor ve skladbách Another Piece Of Meat, Coast To Coast nebo Lovedrive.
Po tříměsíčním koncertování ale Scorpions Michael Schenker opouští. Důvodem budiž alkohol. Punč pil místo vody a střízlivého ho neviděli ani na oběd. Tentokrát se o jeho vyhazov postaral sám Rudi. Scorpions už stejně měli jiného kytaristu, který nebyl sice takový talent, ale byl spolehlivý. Byl jim Matthias Jabs.
Pro Michaela Schenkera nastal čas postavit se na vlastní nohy. V Anglii chvíli hrál se zákládajícími členy skupiny Montrose, baskytaristou Billem Churchem a bubeníkem Dennym Carmassim, spolupráce ale neměla delšího trvání. Michael pochopil, že s punčem v krvi se žít nedá. Proto se dobrovolně přihlásil na léčení závislosti na alkoholu. Po návratu opět pevně uchopil svou Gibson Flying a pustil se naplno do práce.
Na konci roku 1979 zakládá Schenker skupinu Michael Schenker Group. Na pěvecký post si vyhlídne Garyho Bardena. Na baskytarový post mistra Billyho Sheehana a na bicí Denny Carmassiho. Tato sestava ale nepřežila ani první větší koncertní zápřah. Za Sheehana nastupuje Mo Foster, který měl zkušenosti z hraním u Jeffa Becka a za bicí se usadí Simon Phillips, který nabubnoval mimo jiné album Sin After Sin od Judas Priest. Ale ani ten s Schenkerem nevydrží dlouho. Jako klávesák se ke skupině připojuje otřelý Don Airey, který si své rockové hroty okul u Black Sabbath a v Rainbow.
A v této sestavě natočí MSG debutní vinyl The Michael Schenker Group (1980). Na Ostrovech se toto album vyhoupne na 8. pozici a v Japonsku na 59. Zde se jej prodá 12 600 kopií. Deska obsahuje takové hudební skvosty, jakými jsou Armed And Ready, Cry For The Nations, Victim Of Illusion nebo našlapanou instrumentálku Into The Arena.
V následných měsících však nastává v kapele MSG velké personální zemětřesení. Na post bubeníka přichází další otřelý veterán Cozy Powell. Za klávesy se usadí starý známý Paul Raymond z kapely UFO a basy se chopí skotský baskytarista Chris Glen. A v této sestavě natočí MSG další album MSG (1981). V Japonsku se této desky prodá na 48 000 kopií a na žebříčku vydrží 11 týdnů, kde skončí nejlépe na 15. pozici. Na desce jsou takové zásadní songy jako Ready To Rock, On And On nebo Attack Of The Mad Axeman.
Na rok 1982 nachystá Michael další změny v sestavě. Mikrofonu se chopí ostřílený Graham Bonett, kterého dříve angažoval Ritchie Blackmore do své kapely Rainbow. Ostatní nástroje taky obsluhují úplně jiní muzikanti než na předešlém albovém počinu (krom baskytary). Deska vychází v říjnu 1982 a dostává název Assault Attack. Mezi nejzajímavější kompozice lze určitě zařadit skladbu Samurai, kde vyniká několikanásobné vrstvení kytar. Dalším zajímavým kouskem je skladba Desert Song. Ještě v témže roce dostává Michael Schenker nabídku jít hrát k Ozzymu Osbourneovi. Po tragický zemřelém Randy Rhoadsovi byl volný post a Ozzy o Schenkera moc stál. Dokonce se Michael zúčastnil několika společných jamů, ale nakonec k „manželskému“ svazku nedošlo.
Na rok 1983 přichystá Michael Schenker Group vydaní dalšího alba Built to Destroy. Na desce jsou např.  skladby I'm Gonna Make You Mine nebo Captain Nemo, která byla napsána speciálně pro rádiovou show Friday Night Rocks. Za mikrofon se zde opět postavil Gary Barden, kterého vzal Schenker na milost.
V roce 1984 stačí MSG vydat koncertní album Rock Will Never Die, jehož nahrávka byla pořízena v říjnu 1983 v Londýně v hale Hammersmith Odeon. A to je na dlouhé tři roky vše.
Návrat si Michael Schenker naplánuje až na 12. říjen 1987. S Robinem McAuleyem zakládá skupinu McAuley Schenker Group, s kterou vydá tři studiová alba. První album dostává název Perfect Timing (1987), druhé Save Yourself (1989) a třetí M.S.G. (1992). Na těchto albech jsou z Schenkerova péra mimo jiné skladby Bad Boys, Shadow Of The Night, No Time For Losers či Get Out. Spojení McAuley Schenker Group nemohlo mít a ani nemělo dlouho životnost. V roce 1993 se oba protagonisté rozcházejí, každý svou cestou. Ještě před tím se v létech 1990-91 Michael Schenker objevuje coby speciální host americké skupiny Ratt na unplugged koncertech. Zde jej je možno vidět v nahrávkách Oh Well a Born On A Bayou.
A aby toho neměl Michael Schenker málo, tak v roce 1990 vstupuje do projektu Contraband. Zde se krom něj představili muzikanti z věhlasných kapel jako Guns ´n´ Roses, Ratt, Vixen a Shark Island. Contraband vydali jedno album Contraband (1991), na kterém se objevila i skladba All The Way From Memphis, což je předělávka skupiny Mott The Hoople. Skupina ale nedosáhla většího úspěchu, proto se v tichosti v roce 1993 zase rozpadla.
V roce 1993 se pak Schenker navrací do skupiny UFO, s kterou následně absolvuje koncertní šňůru a v roce 1995 vydá album Walk On Water. Deska nejprve vyjde jen v Japonsku, kde je UFO stále v kurzu a teprve až v roce 1997 ve zbytku světa.
V roce 1996 si Michael taky vzpomene, že má ještě skupinu Michael Schenker Group, s kterou vydá a natočí album Written In The Sand. To uzře světlo světa 28. srpna 1996. Na pěveckém postu se představí Leif Sundin, který v následujících létech spolupracoval např. s Johnem Norumem (kytarista skupin Europe, UFO nebo Dokken). Dalšími členy bandu jsou bývalí muzikanti od Yngwie Malmsteena Barry Sparks a Shane Gaalaas. Desku otvírá typická kytarová „schenkerovka“ Brave New World.
A i v následujících létech skupina MSG vydává desky jak na běžícím páse. Kytarista zůstává vždy stejný, jen ostatní členové bandu se mění jak špinavé prádlo. V roce 1999 vydává spolek MSG album The Unforgiven a zde zpívá Kelly Keeling. V roce 2001 pak placku Be Aware Of Scorpions, která v Japonsku vyšla o 5 dní dříve než v Evropě. A na této desce zase zpívá Chris Logan. V roce 2005 si Michael Schenker připomněl své oblíbence na albu plném coverů Heavy Hitters Zde se z zpěváků představili např. Joe Lynn Turner (ex-Deep Purple, Rainbow), Paul DiAnno (ex-Iron Maiden), Tommy Shaw (Styx, Damn Yankees) nebo Sebastian Bach (ex-Skid Row).
Dalšími zpěváky v dlouhé řadě pěvců skupiny MSG byli např. Jari Tiura nebo Michael Voss. Když se to shrne, tak tolik muzikantů nemá ani newyorská filharmonie, co se za ty roky v Michael Schenker Group vystřídalo.
A krom kapely MSG si ještě občas zahrál Michael Schenker se skupinou UFO, pokud se tedy někde nepozapomněl jako v roce 1996, kdy prostě zmizel a nikomu nic neřekl. Tehdy jej na koncertní štaci zastoupil John Norum, v roce 1997 to byl Matt Guillory a v létech 1998/99 Jeff Kolmann. Ztracený syn Michael Schenker se opět na delší čas nalezl v roce 2000, kdy se podílel na natáčení alba Covenant. Z koncerty to ale bylo už horší. Turné na podporu desky Covenant se nejelo, protože Michael neměl potřebu se plahočit po klubech s UFO, když mohl plnit velké sály třeba se Satrianiho projektem G3. Managment skupiny UFO to ale svedl na hlasovou indispozici zpěváka Phila Mogga.
S G3 si Michael Schenker vyjel na evropské turné v roce 1998, když si zahrál po boku Uli Jon Rotha (ex-Scorpions) a Satrianiho. Na této show ho „prozměnu“ doprovázel zpěvák Gary Barden. Jednou ze společných skladeb, kterou si dali všichni tři kytaristé, byla Hendrixova Voodoo Child (Slight Return). Pěveckého postu se zde chopil David Van Landing.
V roce 2002 se Michael na chvíli zklidnil a s UFO natočil album Sharks. Deska ale příliš nezaujme. Spíše průměrné album, které ale netřeba hned zatracovat. Prostě další zářez na pažbě UFO.
Na spravení chuti se spojí ještě v témže roce Michael Schenker s Petem Wayem (UFO) a Jeffem Martinem (Racer-X, Badlands) a společně vytvoří projekt The Plot, který vydá jedno album The Plot (2003). Desku otvírá svižná skladba You And Me, která je hodně blízká standardům UFO. A jak už to s Michaelem Schenkerem bývá zvykem, ani tento projekt nemá dlouhého trvání. V roce 2004 jej Schenker rozpouští. Důvodem prý byla nadměrná konzumace alkoholu Peta Waye. Tomuto prohlášení ale nevěřil ani samotný Michael.
V roce 2011 vydává Schenker sólovou desku Temple of Rock, kde mu bubnuje Herman Rarebell (ex-Scorpions). Album je opět nadupané rockem, což dokazuje hned otvírák How Long. Úvodní řeč alba obstaral kanadský herec William Shatner, který je znám jako kapitán Kirk ze seriálu Star Trek.
A pro tento rok (2012) přichystal Michael návrat seskupení McAuley Schenker Group. Na to, že mu je již sedmapadesát se tedy činí až moc. Tak ať mu ta vitalita vydrží ještě hodně dlouho.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku