Supermarkety a jejích zločiny proti obyvatelstvu.

Možná se zdá být titulek hodně ostrý, ale to, co jsem v minulosti jako zaměstnanec v Bille viděl na vlastní oči, stojí určitě za zveřejnění. (Ve skutečnosti jsem byl zaměstnanec bezpečnostní agentury, které řetězec Billa zadal práci). Poslední dny se kolem těchto nadnárodních řetězců rozjela v různých médiích až hysterická kampaň. Bohužel, musím potvrdit, že oprávněná.

Svého času jsem pracoval v Bille jako detektiv. Práce je to strašná, ale nějaká. Na jednu stranu musíte chytat „zločince“, kteří ukradou tam sýr, tam chipsy, tam flašku nějakého pití či nějakou kosmetiku, na druhou stranu nemáte žádné zastání, pokud se do vás pustí 3 „vysmažení“ mladíci a s kudlou v ruce vám dají na výběr – buď je necháte jít, nebo skončíte v lepším případě na JIPce jako dlouhodobý nocležník, v horším na krchově.

Nejsmutnější ale na celém tom chytání zločinců je skutečnost, že nejvíce kradou samotní zaměstnanci. V Bille ve Svitavách jsem odhalil skladníka, jak si pomoci jednoduchého fíglu odnášel z Billy zboží po tunách. A dělal to úplně primitivním způsobem. Několikrát denně likvidoval do kontejnéru staré kartóny. U této činnosti jej samozřejmě nikdo nehlídal. Detektiv (jako já) chytal na prodejně lapky, kteří kradli čokolády a vykutálený skladník si zatím pěchoval ve skladě použité kartóny různým zbožím. Alkoholem počínaje, značkovými holícími krémy konče. A tyto napěchované „prázdné“ krabice pak házel do kontejnéru, které byly volně přístupné. A po pracovní době (kolem 23 hodiny) si pro tyto krabice i se zbožím v klidu chodil. Tak si za ty 2 měsíce, co v té Bille pracoval, přišel na dobrých 50 000 Kč. Ale to je jen hrubý odhad, protože nikdo přesně nevěděl, co ukradl on a co jiní zaměstnanci. Jakmile jsem jej odhalil, druhý den už prostě sám od sebe nepřišel do práce.

Vedoucí prodejny a jeho zástupce se na to tvářili, jako že se jich to ani netýká. Nikde to ani nehlásili. Zajímali se jen o to, aby měli co největší tržby a co nejmenší ztráty. Vedoucímu oddělení sýru „doporučili“ aby se nevyhodila ani kostka sýru, vedoucí masny dostal radu, že nelze vyhodit ani gram masa, či uzeniny. Do oči bijící bylo třeba každodenní omlazování balíčkového masa. Třeba taková krkovička z minimální dobou trvanlivostí do 20.března se s novou nálepkou prodávala ještě klidně v dubnu. Nu což, barvu měla zdravou, nesmrděla a nepochodovala, tak proč by měla skončit v kafilérce? V nejhorším případě (to už fakt hrála všemi barvami jako duha) šla do marinády jako akce dne na grilování.

Vrcholem všeho bylo zamrazování chlazených kuřat v Bille v Olomouci. Prostě hlavní nákupčí pro danou Billu objednal kvanta chlazených kuřat za „akční“ cenu, ale bohužel se přepočítal a v chlaďáku jich den po minimální době spotřeby ještě několik plných přepravek zůstalo. A tak dostal vedoucí oddělení drůbeže příkaz tyto kuřata přeštítkovat a nechat je zamrazit. Kdyby to neudělal, tak si druhý den mohl přijít pro výpověď. Když jsem se ptal jestli na to má žaludek, tak mi odpověděl: „nemám, ale mám rodinu a hladové děcka“. Mohl jsem na to upozornit já, což jsem taky udělal, ale bylo mi „důrazně“ doporučeno, ať chytám zloděje a nestarám se o něco, do čeho mi je lautr nic. Proto jsem po pár týdnech v tomto řetězci skončil sám a od té doby do něj již víckrát nevkročil. Dokonce jsem zažil jednu nespokojenou zákaznici, která přišla jedno takto zamrazené kuře vrátit, že nějak podezřele smrdí. Zástupce vedoucí je vzala a bez sebemenší známky odporu zákazníci vrátila peníze. Řekla jen, že jim asi dodavatel omylem přidal do kartónu jedno nekvalitní kuřátko. Ale to je jen vyjímečný případ. Jinak si to neumí vysvětlit. No, lhat uměla jako pravá profesinálka. Ta mohla jít zfleku do politiky.

Co mě ale poslední dny zaráží, je hysterie kolem vajec. Pořád si kladu otázku: „Jak poznám vejce od slepice, které snesla v kleci 30x30x30 cm a od té, které snesla v kleci 100x100x100 metrů? Umí mi to někdo vysvětlit? Asi ne. Možná jen ti blbci, kteří tak debilní zákon prosadili“ A důsledkem toho je, že za hranicemi v Polsku se prodávají vajíčka po bednách za normální cenu (kdo je asi nejvíce kupuje?) a v naších obchodech vajíčka nejsou nebo když jsou, tak stojí jak od zlaté slepice. Pomalu by se na nich měla zkoumat ryzost zlata. Předevčírem jsem byl se zbožím v Tescu. Jedná se o miniTesco, na Valachách. Když jsem nacouval k rampě, na které kouřilo 5 zaměstnanců a začal vykládat zboží, nezajímali se tito „udření“ pracovníci o nic jiného, než jestli jsem jim dovezl vajíčka. Když jsem odvětil, že ne, rázem jsem byl pro ně stejně zajímavý jak den starý tisk.

A tak jsme to dopracovali. Honba za ziskem a hlouposti vede k tomu, že národ degeneruje.