King Diamond – milovník hororové atmosféry.

Právě dnes, 14.června, slaví své šestapadesáté narozeniny majitel mohutného hlasového fondu Kim Bendix Petersen, jehož každý hudební fanoušek zná pod jeho uměleckým jménem King Diamond.

Je jen málo muzikantů, kteří by svoji tvorbou a svým charismatem ovlivnili hudební scénu natolik, jako se to povedlo King Diamondovi. Jeho neuvěřitelný vokál, divadelní show, mrazivé texty a brutální technická hudba, s kterou se prezentuje v kapelách King Diamond a Mercyful Fate, ovlivnily nejednoho světového muzikanta či kapelu. Ať už to je Metallica, Cradle Of Filth nebo Dave Grohl či mnoho hardcoreových spolků, všichni tito velcí umělci považují Kinga Diamonda ze velkou metalovou persónu. King rovněž dokázal se svoji tvorbou přečkat módní vlny typu grunge nebo rap metal a neúnavně pokračuje již 38 let ve svém muzikantském tažení.

Kim Bendix Petersen se narodil v hlavním městě Dánska v Kodani, dětství pak trávil v 10 km vzdáleném Hvidovre. Už ve svých teenagerských létech tíhnul k hrubým tónům nastupujícího hard rocku a později heavy metalu a jeho záliba se brzy přelila do poctivého cvičení na kytaru. Někdy kolem roku 1973/74 se poprvé objevil ve skutečné kapele, která měla název Brainstorm. Zde ještě používal své občanské jméno Petersen a v kapele hrál na kytaru. Za mikrofonem tehdy stal baskytarista Jeanette Blum. Kapela se rozpadla v roce 1976. To už si ale říkal King Diamond.

Zásadní obrat v životě King Diamonda nastává v roce 1979, kdy se přihlásí na inzerát skupiny Black Rose, která urgentně hledala zpěváka. Jenže King se jako zpěvák určitě necítil, kapele nabízel své služby jako kytarista. Nebylo ale zbytí. Pokud chtěl v kapele zůstat, musel se chopit mikrofonu. Po počátečním utrpení se nakonec na novém postu docela etabluje.

Někdy kolem roku 1977 vznikla na jiném místě v Kodani punk-rocková skupina Brats. Na kytary v tomto bandu hráli Hank Shermann a Michael Denner. Na baskytaru zde hrál Yenz Leonhardt (později Saxon, Iron Savior, Stormwarrior). Za mikrofonem stál Franz De Zaster (v uměleckých kruzích si říkal Michael Gorm), který ale na konci roku 1979 Brats opouští. A tak se Shermann a Denner někdy během roku 1980 na doporučení přátel zašli podívat na jednoho šíleného chlápka, který si nechával říkat King Diamond. Už tehdy byla jeho show plná bláznivých efektů, které ještě okořenil Kingův make-up. Black Rose tehdy hráli mimo svých věcí jako Locked Up In The Snow nebo Holy Mountain Lights taky covery Deep Purple a Rainbow, což se Shermannovi i Dennerovi hodně líbilo. Proto Kingovi nabídli, jestli by nechtěl se skupinou Brats zpívat. Ten se nechal ještě nějaký čas přemlouvat, aby pak na nabídku kývl.

Se skupinou Brats natočil King Diamond jedno demo, které oficiálně vychází 18.ledna 1981. Toto demo obsahovalo 9 skladeb, mezi nimiž jsou např. Fighting For The Knighthood a Sometime Your´re Deadly. Jenže to bylo vše.

Následující měsíc rozjíždí Denner svůj projekt Danger Zone, do kterého ze skupiny Brats přetáhne King Diamonda a Hanka Shermanna. Skupina Danger Zone vydá 2 dema. První, pětiskladbové, vychází 1.dubna 1981. Na něm se objeví taky skladba Mission: Destroy Aliens. Na druhém demu, které vydali Danger Zone během roku 1982, se objevila mimo jiné i skladba Death Kiss.

Ve stejné době, kdy vznikl projekt Danger Zone, se skupina Brats přejmenovává na Mercyful Fate. Místo Dennera se druhé kytary chopí Carsten Van Der Volsing, který zároveň střídá i baskytaru. Za bicí usedl Jan Musen, kterého po vydání prvního dema střídá Nick Smith. Za mikrofon se staví King Diamond (kdo jiný).

V polovině roku 1982 se pak sestava Mercyful Fate stabilizuje. Do skupiny přichází ztracený syn kytarista Michael Denner, a skupina během září 1982 vyráží do Stone Studio v Holandsku, aby zde natočila své první oficiální EP Mercyful Fate, které vychází pod labelem RaveOn 25.září 1982. Čtyřskladbové mini album otvírá skladba A Corpse Without Soul.

Zlom v kariéře skupiny Mercyful Fate nastal v roce 1983, kdy skupina vydala hodně ceněný debut Melissa. Ten vychází 30.října 1983 u labelu Roadrunner Records. Album obsahuje takové skvosty jako otvírák Evil nebo šlapající Curse Of The Pharaohs, ve které Diamond předvedl všechny své pěvecké polohy.

Taktéž následující vinyl Don't Break The Oath, který vyšel 7.září 1984, nenechal žádného metalistu na pochybách o tom, kdo je dánský „metalový Král“. King Diamond už měl v té době plně v rukou textovou stránku a zaobíral se s gustem tématy ze satanské bible a okultismem. Když k tomu připočteme jeho pronikavou, jako žiletka ostrou fistuli, a v té době doslova uzemňující ryze kovový výkon Mercyful Fate, není divu, že se zrodila legenda, která ovlivnila nejednoho metalového „šílence“.

Na desce Don't Break The Oath se blyští takové hudební perly jako The Oath nebo A Dangerous Meeting.

Slibně rozjetá kariéra Mercyful Fate se v dubnu 1985 zastavuje. Ve skupině se vyhrotila hudební odlišnost názorů mezi King Diamondem a Hankem Shermannem, který inklinoval více k popovějšímu pojetí skladeb, s čímž Diamond rezolutně nesouhlasil. A tak se „manželský svazek“ Mercyful Fate rozchází. Hank Shermann se spojil se zpěvákem Jeffem "Lox" Limboem a klavesákem Pete Steinerem, aby založili melodic-rockovou skupinu Fate.

King Diamond ještě krom rozpadu Mercyful Fate řešil soudní spor mezi ním a Gene Simmonsem (Kiss), který jej zažaloval, protože měl za to, že King se líčí podobně jako on. A za to chtěl po něm nemalou částku odstupného. Celý tento soudní spor byl hodně komický. Kiss zjevně v té době stagnovali a Simmonsovi se nedostávalo větších finančních prostředků, tak si chtěl zpravit chuť na Kingovi, který byl tou dobou jednoznačně populárnější než on. Soud se táhl několik let a King Diamond pro klid duše raději změnil make-up a Simmonsovi vyplatil “menší“ odstupné.

Co se hudby týče, King Diamond taky nelenil. Z Mercyful Fate přetáhl kytaristu Michaela Dennera a baskytaristu Tima Hansena, ve Švédsku si vyhlédl dalšího výjimečného kytaristu Andyho LaRocquea a bubeníka Mikkea Dee a založil skupinu King Diamond.

Svůj singlový debut No Presents for Christmas vydává King Diamond na 1.svátek vánoční roku 1985. Druhá strana singlu obsahuje skladbu Charon. Ale jen jako převozník se určitě King Diamond necítí. Jeho muzikantské myšlenky jsou hodně inovativní. Na začátku roku 1986 vydá ještě singl Halloween, kde se objeví i titulní skladba Halloween a už se pouští do nahrávání debutu pod hlavičkou King Diamond.

Ten vychází 17.února 1986 pod názvem Fatal Portrait. Album je rozdělené na dvě části. První vypráví příběh o svíci a obrazu, které jsou posedlé duchy čtyřleté dívky Molly, jíž její matka Jane nechala zamčenou v podkroví, kde dcera umřela. Aby Jane svou dceru Molly osvobodila, protože její duch je uvězněn v plamenu svíce, namaluje její obraz. Po dokončení ale z obrazu promluví Molly celou pravdu o své matce. Ta se následně zblázní a v hrozných křečích umírá. A tento příběh zhudební King ve skladbách The Candle, The Jonah, The Portrait a Dressed In White.

Taktéž druhé album King Diamonda je pojaté jako koncepční dílo. To dostává název Abigail a vychází 21.října 1987. Příběh tentokrát vypráví o mladém páru Miriam Natias a Jonathanu La´Fey, kteří se stěhují do starého panského sídla La´Fey, které zdědili. Před příjezdem na usedlost jsou varování sedmi černými jezdci, aby se do domu nestěhovali. Během první noci se Jonathan setká s duchem Count La´Fey, která je příbuznou mrtvého dítěte Abigail. Count pak Jonathanovi ukáže rakev, kde je uložené tělo malé Abigail. Taky mu řekne, že jeho družka Miriam má v sobě ducha Abigail, který se brzy narodí. Druhý den Jonathan zjistí, že Miriam je opravdu těhotná. Během následujících dní ale Jonathan sám umírá pádem ze schodů, kdy si zlomí vaz. Když se Abigail narodí, její matka Miriam při porodu umírá. Abigail tak zůstává v domě sama. A nyní se objevuje opět 7 jezdců, kteří přišli Abigail opět zabít.

Nejhranější skladbou z tohoto alba se stává song The Family Ghost. B-strana singlu obsahuje skladbu Shrine. Taky titulní Abigail není vynechána na žádném koncertě.

Třetí album King Diamonda „Them“ z roku 1988 je opět koncepčním dílkem. Děj tentokrát vypráví o Kingovi a jeho babičce, kterou King zabije, protože má v čaji krev jeho matky. Následně jej soudce nechá zavřít do blázince, protože mu neuvěří jeho historku plnou duchů. Po návratu z blázince Kingovi zazvoní telefon, ve kterém se ozve jeho babička, která mu nabídne čaj…

Tento příběh zastupují na album „Them“ krom jiného skladby Welcome Home, Tea nebo Twilight Symphony.

Další nosič vydává King Diamond v roce 1989 a opět se jedná o album koncepční. Deska dostává název Conspiracy a King na něm pokračuje ve vyprávění příběhu z alba „Them“. Mezi nejsilnější skladby z desky lze zařadit „otvírák“ At The Graves či Sleepless Nights.

Na rok 1990 přichystal King Diamond vydání dalšího skvělého dílka The Eye, které je tentokrát podložené událostmi z historie, které se opravdu staly. Dokonce i postavy v něm jmenované jsou skutečné. Příběhy vypráví o křesťanských zvěrstvech, které se ve jménu boha odehrávaly v 17.století. Tyto příběhy je možno slyšet ve skladbách Eye Of The Witch, Burn nebo 1642 Imprisonment.

The Eye však ukončilo první etapu skupiny King Diamond. Z bandu postupně odešli všichni muzikanti a King najednou zůstal sám jen se svým druhem Andym. A nebylo se čemu divit. King Diamond měl vždycky své představy, do kterých si nenechal nikým kecat. Taky mu vadily drogové excesy některých muzikantů (viz. třeba Hal Patino). Ale že byla na drogách jeho bývalá manželka zjistil až po rozvodu.

Jenže to se už začala pomalu psát nová historie skupiny Mercyful Fate. V červenci 1992 podepsali Mercyful Fate novou smlouvu s Metal Blade Records a šupem naběhli na začátku roku 1993 do Dallas Sound Lab studia, aby zde natočili po 9 létech opět nové album s názvem In The Shadows. Deska pak vyšla 6.června 1993. Jako host si na albu zabubnoval ve skladbě Return of the Vampire....1993 Lars Ulrich (Metallica). Skladba se pak objevila jako bonus na americké a japonské edici alba. Na evropské verzi se krom toho představily songy Egypt, Shadows či Thirteen Invitations, které byly plně v režii Mr.Kinga. 

Další nosič Time vydali Mercyful Fate 25.října 1994, tedy v době, kdy začaly na veřejnost prosakovat zprávy o znovuoživení seskupení King Diamond. Přesto jsou na Time skladby, za které se skupina stydět nemusí. Mezi jinými Nightmare Be Thy Name a Witches' Dance.

Již v době vydání desky Time začíná King Diamond nahrávat s novými muzikanty (Andy nikdy neodešel od Kinga) další album. To dostává název The Spider's Lullabye a oficiálně vyjde 15.června 1995. Deska se opět dělí na dvě části. V první jsou skladby jako Killer nebo The Poltergeist a v druhé The Spider's Lullabye, Eastmann's Cure, Room 17 a To The Morgue, které splétají dohromady příběh o chlapci Harrym, který se k smrti bojí pavouků. Po svérázné léčebné kúře doktora Eastmanna skončí Harry na márách opředen pavučinami.

Dílo hodné mistra vydává King Diamond v roce 1996 s názvem The Graveyard. Opět hororový příběh plný useknutých hlav a duchů. Skladby jako Black Hill Sanitarium, Heads On The Wall nebo Sleep Tight Little Baby určitě nejsou pro poslech slabších povah.

Ve stejném roce jako The Graveyard vychází taky deska Mercyful Fate. Ta dostává název Into the Unknown a na finské albové hitparádě se umístí na 31.pozici. V první čtyřicítce se udrží dokonce 2 týdny. Mezi nejzdařilejší songy z alba lze zařadit titulní Into The Unknown nebo The Uninvited Guest, kde při koncertě v Sao Paulo v roce 1996 museli bodyguardi zpacifikovat hodně hudebně nadrženého fanouška.

A neúnavný King Diamond pokračuje dál v nahrávání a koncertování. V roce 1998 nejprve vydají 9.června album Mercyful Fate s názvem Dead Again a 30.září se objeví na pultech obchodů další koncepční dílo souboru King Diamond s názvem Voodoo. Deska je více thrashovější než předchůdce The Graveyeard, což ale neznamená, že méně snesitelná. Skladby jako Voodoo nebo A Secret příjemně pohladí na duší nejen voodoo vyznavače.

Sedmé album s názvem 9 vydávají Mercyful Fate 15.června 1999. A tato deska je zatím poslední, s čím se tato partička kolem Shermanna a Diamonda může pochlubit. Další zprávy z tábora tohoto heavy metalového spolku jsou zatím jen v plánech. Vše závisí na ekonomické situaci vydavatelské firmy, u které jsou smluvně Mercyful Fate vázání.

Jiná situace ale panuje u skupiny King Diamond. Ta vydala v létech 2000 – 2007 čtyři alba. V roce 2000 to je deska House Of God a o dva roky později deska s názvem Abigail II: The Regente, která je pokračováním 14 let starého příběhů Abigail.

Na rok 2003 pak přichystali King Diamond další koncepční dílo The Puppet Master a zatím poslední deska mistra hororu vyšla 26.června 2007 s názvem Give Me Your Soul...Please. A že se nejedná jen o tuctové album dokazuje nominace na cenu Grammy za rok 2008 v kategorii Nejlepší metalový počin se skladbou Never Ending Hill. Cenu nakonec získala skladba Final Six od Slayer.

Na desce Give Me Your Soul...Please si zazpívala doprovodné vokály i Kingova manželka Livia Zita.

King Diamond se neobjevuje příliš často v roli hosta na albech jiných muzikantů. V roce 2003 však udělal výjimku. Zazpíval si na projektu Probot kytaristy a zpěváka Davea Grohla a to konkrétně ve skladbě Sweet Dreams, kde ho doprovázel na kytaru Kim Thayil ze Soundgarden. V roce 2005 se pro změnu objevil jeho doprovodný vokál ve skladbě Devil Woman. Skladba byla zařazena v témže roce jako speciální bonus na albu Nymphetamine (to původně vyšlo v roce 2004) metalistů Cradle of Filth.

Jenže během roku 2007 se začal natolik zhoršovat zdravotní stav King Diamonda, že byly následně zrušeny všechny naplánované koncerty. Bolesti v zádech způsobené vyhozenými plotynkami mu neumožňovaly sedět, natož pak stát a koncertovat. A když už se zdálo, že se situace zlepšila, 29.listopadu 2010 byl King Diamond převezen do nemocnice, kde podstoupil trojitý bypass, tedy operaci srdce.

Naštěstí dnes už je situace o mnoho lepší. Ještě na konci roku 2011 se zúčastnil sám velký King výročního koncertu skupiny Metallica v San Franciscu, kde si zazpíval směsicí hitů skupiny Mercyful Fate. Krom Metallicy se na podiu představili pánové Shermann, Denner a Hansen, tedy celá kytarová sekce Mercyful Fate. A že je mistr King již zcela fit, dokazují 5 dní staré záběry z festivalu Sweden Rock, kde si skupina King Diamond vystříhla pecku Halloween.

Takže hodně zdraví a hudební potence do dalších let.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku