Gus G. – silný a svobodný jako orel.

Tento výrazný a pracovitý kytarový talent okouzlil svým umem nejen rodné Řecko, kde se svou kapelou Firewind již dávno překročil hranice země, ale pomalu se stává jeho jméno pojmem mezi kytarovou smetánkou. A proto nemohlo uniknout ani velkému Madmanovi, že po světě chodí mimořádný kytarista. Není tedy divu, že jej Ozzy Osbourne angažoval do svého doprovodného bandu.

Gus G. – vlastním jménem Kostas Karamitroudis, se narodil 12. září 1980 v řeckém městě Thessaloniki (známe je též pod jménem Soluň). Jeho otec byl barovým zpěvákem řeckých lidových písní a právě on jej přivedl k rockové hudbě. Doma poslouchal desky skupin Pink Floyd, Eagles, Santany nebo fenomenálního kytaristu Petera Framptona. A právě Peter Frampton jej okouzlil natolik, že požádal svého otce, aby mu koupil kytaru, protože by se rád naučil hrát stejně jako Frampton. To mu bylo 10 let. Začal poctivě chodit do místní hudební školy, kde bral lekce na klasickou kytaru. Základní škola ho moc nebavila a jak sám říká: „Školu jsem neměl nikdy v lásce, tudíž jsem nebyl ani dobrým žákem. Učení jsem se příliš nevěnoval. Spoustu času jsem trávil cvičením na kytaru a vzpomínám si, že jsem si nikdy nemohl zvyknout na brzké vstávání.“

Svou první elektrickou kytaru dostal ve čtrnácti létech. A tento nástroj jej natolik očaroval, že začal cvičit 8 až 11 hodin denně po dobu tří a půl roků. V osmnácti opustil rodné Řecko, aby začal studovat na slavné hudební škole Berklee College of Music v Bostonu. Jenže na škole vydržel jen několik týdnů, ale díky ní se seznámil s výtečným americkým kytaristou Joem Stumpem (Holy Hell, The Reign of Terror, Obsession, Raven Lord atd.), který mu hudebně hodně pomohl. A ještě jedna změna se udála během jeho krátkého působení na Berklee College of Music. Začal si říkat Gus G. Tento pseudonym mu dali jeho spolužáci, pro které bylo jeho jméno těžce vyslovitelné. Gus je přeložená verze jména Kostas z řečtiny do angličtiny a G je zkrácená verze tohoto anglického překladu.

Během roku 1998 stačil Gus G. natočit ve Spojených státech sedmiskladbové demo, které pojmenoval Nocturnal Symphony, čímž položil základní kámen jeho budoucí kapely. A i když se svými nahrávkami oslnil zástupce vydavatelské společnosti  Leviathan Records, jeho další hudební kariéra nabrala úplně jiný směr. Svůj další muzikantský život Gus G. výrazně propojil zejména se švédskými muzikanty a producenty. Známý švédský producent Fredrik Nordstöm jej objevil na své dovolené v Řecku v roce 1999. A jelikož měl tento hudební vizionář konkrétní představu o hudebním tělesu, do kterého mu Gus G. perfektně zapadal, proto na jeho lákavou nabídku kývl a odjel na několik let do Švédska dobývat metalové území. Na pět let zakotvil v kapele Dream Evil, s kterou natočil tři studiové alba. Zde se představil Gus např. ve skladbě The Chosen Ones z desky Dragonslayer (2002), zde v songu Children of The Night (album Evilized z roku 2003) nebo tady v metalové hymně The Book of Heavy Metal (March of The Metallians), která vyšla na stejnojmenném albu v roce 2004.

Na doporučení amerického kytaristy a majitele Leviathan Records Davida Chastaina naskočil Gus G. v roce 2001 do dalšího power/thrash metalového projektu Mystic Prophecy, s kterým nahrál tři studiové alba. V roce 2001 natočil s touto německou kapelou desku Vengeance, na které je i skladba In The Distance. V roce 2003 pak stříbrnou placku Regressus, která obsahuje i song Mystic Prophecy a v následujícím roce album Never-Ending, kterou otvírá šlapající Burning Bridges.

Třetím souborem, u kterého Gus G. působil v prvních létech 21. století, byl švédsko-řecký melodicko-death metalový band Nightrage. Tento soubor založil jeho řecký kamarád Marios Iliopoulos, který to do Švédska vzal přes Řecko a Austrálii, kde se narodil. V Řecku pak drtil 6 strun u death metalistů Exhumation. Gus G. natočil s Nightrage 2 studiové alba. V roce 2003 to byl nosič Sweet Vengeance, kde byla i skladba Gloomy Daydreams a na začátku roku 2005 pak album Descent Into Chaos. Na této desce je i song Poems.

Během roku 2001 natočil Gus G. své první sólové, čistě instrumentální, album Guitar Master, které obsahuje 9 songů, mezi nimiž je i instrumentální skladba Girls In Heat. Deska ale skončila zapadlá hodně hluboko na dně regálů, což si určitě nezasloužila.

V roce 2002 pak plně oživuje své „dítě“  Firewind, aby s ním 24. června vydal první oficiální dlouhohrající desku Between Heaven and Hell. Album vydal Leviathan Records. Zajímavosti je, že v Japonsku vyšel tento nosič již 12. června u EMI. A Japonsko se stalo taky prvním obdivovatelem tohoto velkého kytarového talentu. Vždyť již jako třiadvacetiletý pronikl v Zemi vycházejícího slunce do žebříčku nejlepších kytaristů v časopise Burrn!. A to bylo v době, kdy v Evropě i Americe ani zdaleka netušili, že nějaký Gus G. vůbec existuje.

Skladbu Between Heaven and Hell ze stejnojmenného alba mají Firewind ve svém koncertním playlistu dodnes. Zde live záznam z athénského clubu Kyttaro z roku 2012.

Další album s názvem Burning Earth vychází 10. října 2003 opět u Leviathan Records. Deska obsahuje mimo jiné i skvělou instrumentální vypalovačku The Fire and The Fury, kde se Gus G. předvede v plné kráse.

Během roku 2004 provedl Gus G. větší změny v kapele Firewind. Na pěvecký post angažoval Chitrala Somapala, srílanského zpěváka, který se proslavil nejenom svým zpěvem v reklamě srílanského pivovaru Lion, ale především jako zpěvák německého progresivního bandu Avalon. Druhá, taktéž zásadní změna, byla angažování výtečného klávesáka a kytaristy Boba Katsionise, s kterým vytvořil Gus nerozlučný skladatelský a kytarový tandem.

A s těmito novými akvizicemi vychází po dvouleté pauze skupině Firewind deska s názvem Forged By Fire. Album obsahuje krom jiného i song Tyranny.

I když byl Gus G. v metalové komunitě již poměrně známá osobnost, své jméno poprvé pořádně proslavil až zaskakováním za Christophera Amotta v Arch Enemy v roce 2005 na Ozzfestě. A právě zde si jej všiml Ozzy Osbourne (nebo spíše Sharon). U Arch Enemy vydržel Gus jen do září, a to přesto, že dostal nabídku na stalé místo v kapele. Už toho na něj bylo moc. Chtěl propagovat hlavně Firewind a pokud by byl u Arch Enemy, tak by už na ně neměl tolik času.

Další změny nastaly ve Firewind v roce 2006, kdy do skupiny přišla výrazná osobnost v podobě zpěváka Apolla Papathanasiose. A s ním vydávají Firewind ve stejném roce desku Allegiance. Na desce jsou takové skvělé kousky jako Falling To Pieces, Breaking The Silence (zde jako host Liv Kristine z Leave´s Eyes) nebo The Essence.

Po dvouleté pauze vypouštějí Firewind do světa další skvělý kousek The Premonition. Skladba Mercenary Man dokonce boduje na singlovém žebříčků, song Head Up High zdobí každý koncertní set a Maniac (cover Sembello) nechá vzpomenout na film Flashdance.

Takto to hrálo živě skupině Firewind v rodné Soluni v roce 2008 a takto v belgickém Graspopu o rok později.

A kariéra Guse G. nabírá nečekané obrátky. Během prázdnin 2009 píše na Gusův MySpace Ozzyho baskytarista Rob Nicholson, jestli by se nechtěl stavit za ním do Los Angeles a zahrát si s Ozzym v Anaheimu na BizzCon ´09. Koncertu ještě předcházela malá zkouška ve studiu, kde si Gus zajamoval s celou Ozzyho bandou. Během hraní dorazil i Ozzy a začal s kapelou zpívat. To už bylo jasné, že jej chce. Nad vším samozřejmě dohlížela Ozzyho žena Sharon. Svou koncertní premiéru si tak Gus G. u Ozzyho Osbournea odbyl 22. srpna v Anahaimu. A na tomto koncertě zazněly i skladby Mr.Crowley a Paranoid.

V následujícím roce se Gus G. podílí na nahrávání novinkového alba Ozzyho Osbournea Scream. Deska už byla zčásti hotová, jen do skladeb chyběly sóla, které Gus dohrával. A tak je Gusova kytara slyšet např. ve skladbách Let It Die, Let Me Hear Your Scream nebo Life Won´t Wait. Desky se celosvětově prodalo přes půl milionů kusů, což je na dnešní poměry neuvěřitelné číslo. Ve Státech a v Řecku dosáhlo toto album na 1. místo v albovém žebříčku a v Česku na druhé. V roce 2010 už hraje Gus G. na Ozzfestě s Ozzym skladbu Paranoid.

I když je Gus G. oficiálním členem doprovodné skupiny Ozzyho Osbournea, stále má dost času na to, aby se mohl věnovat své kapele Firewind. S tou se pouští během roku 2010 do nahrávání další studiové desky, která vychází 25. října 2010 pod názvem Days Of Defiance. Na tomto nosiči jsou krom jiného skladby World On Fire nebo Cold As Ice.

Další deska Firewind vychází 21. května 2012 a dostává název Few Agains Many. Bohužel, na nahrávce je cítit kompoziční bezradnost. Desce chybí koule. A nezachrání to ani nadprůměrná skladba Edge Of A Dream, ve které si zahrála i finská Apocalyptica. V Řecku je sice album na 1. místě v albovém žebříčku, ale v Japonsku, kde má skupina hodně početnou fanouškovskou základnu, je až na 98. místě.

A aby toho nebylo málo, tak 15. ledna 2013 oznamují Firewind na oficiálním webu skupiny, že pro následující North American Tour 2013 nahradí zpěváka Apolla Papathanasiose Kelly Sundown Carpenter (Darkology, Adagio, Beyond Twilight atd.). Apollo se totiž připojil ke švédským Spiritual Beggars. Takto zpívala nová posila Firewind na koncertě v Bloodstocku v roce 2013.

Gus G. se pro rok 2014 rozhodne natočit své druhé sólové album, na které si pozve nespočet zajímavých hostů, mezi jinými Mats Levén (Candlemass), Jeff Scott Soto (ex-Talisman, Axel Rudi Pell, Yngwie Malmsteen, Trans Siberian Orchestra), Kevin Churko (Ozzy Osbourne), Tom Englund (Evergrey), Billy Sheehan, David Ellefson (Megadeth, Altitudes & Attitude) a mnoho dalších. Deska vychází 17. března 2014 a dostává název I Am The Fire. Za povšimnutí stojí určitě skladby Eyes Wide Open (zpěv Mats Levén), I Am The Fire (zpěv Blake Allison) nebo Long Way Down (zpěv Alexia Rodriguez ze skupiny Eyes Set To Kill), které se na desce objevily.

Jedním z hostů na sólové desce Guse G. byl i Michael Starr ze skupiny Steel Panther. A se Steel Panther si Gus dal na koncertě v roce 2013 Ozzyho skladbu Crazy Train. Pro změnu, s Marty Friedmanem si zase zahrál sabbathovskou Sympton Of The Universe.

A tak bojuje Gus G. dnes na třech frontách. Tou první je skupina Firewind, tou druhou Ozzy Osbourne, s kterým vystupuje ale jen sporadicky. V loňském roce to byl jen jeden koncert, a to v Jižní Korei, který se konal v Soulu 9. srpna na World Cup Stadium.  No a tou třetí sólový projekt, s kterým má v plánu objet v první polovině roku 2015 půl Evropy. V létě se objeví s tímto projektem i v České Republice, a to na festivalu Masters of Rock ve Vizovicích.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku