Kulturní památka Novojičínska – Větrný mlýn u Horního Nového Dvora

Na konci února jsme navštívili jednu zapomenutou kulturně-technickou památku Novojičínska – Větrní mlýn, který stojí nedaleko Bílovce mezi obcemi Horní Nový Dvůr a Dolní Nový Dvůr.

Tento větrný mlýn německého (beraního) typu je posledním na Bílovecku, kde ještě v roce 1890 bylo v provozu 52 větrných mlýnů. Zub času všechny až na tento „pohřbil“. Některé podlehly požárům, jiné byly rozebrány, ty nevyužívané chátraly a konečnou ránu zbývajícím dala 2.světová válka, kdy byly zbylé zničeny na samém konci války při osvobozeneckých bojích Rudou armádou.

Kolem historie tohoto větrného mlýnu existuji dvě teorie. První udává vznik mlýna v roce 1878 a to v nedalekém Leskovci, odkud byl také v roce 1910 rozebrán a znovu postaven na nynějším místě. Jiné zdroje naopak hovoří již o roce 1830 a oporou této teorie je i existující plán mlýna z roku 1842 od tesařského mistra Valentina Gebauera. Majitelem měl být jistý Filotens Rosa. Jak to ale bylo doopravdy lze jen těžko zjistit, neb v té době bývalo v okolí Bílovce mlýnů povícero a jejích údaje se pletou.

Mlýn u Nového Dvora má čtyři lopaty o délce 8 m, které se otáčely 1 krát za 4-5 sekund. Lopaty byly potaženy plachtami vyplněnými dlouhými šindeli. Když se nemlelo, byla křídla nastavena do tvaru kříže, za bouřky do tvaru X. Majitel mlýna bydlel v mlýně pouze nouzově v tzv. „šalandě“. Zvláštnosti tohoto mlýna jsou dvě palečná kola, která jsou jinak k vidění jen u Raabova mlýna v Bratříkovicích (obec nedaleko Opavy). Zachovaná jsou obě mlýnská složení o průměru 1,35 m a 1,06 m, již však bez násypek a lubů. Dochovala se taky válcová mlecí stolice a kapsový výtah na mouku. Mlýn již není provozu schopný, neb mu chybí některé důležité součásti.

Mlýn byl v létech 2000/01 částečně restaurován, je majetkem města Bílovce a veřejnosti je přístupný.