Za „odměnu“ na nejpodřádnější práci?

Je sedmadvacet let po Sametové revoluci. Demokracie se plouživou chůzi pomalu a jistě převléká do totalitního kabátu, ale lidem to skoro vůbec nevadí.

 Buď mají krátkou paměť, nebo totalitu znají jenom z vyprávění a těm „báchorkám“ o červeném bubákovi nevěří…

…anebo na přemýšlení o demokracii a totalitě nemají čas, protože od nevidím do nevidím honí normy v nějaké korejské, čínské, německé, italské či francouzské filiálce.

Minulé i současné vlády České republiky poskytly prostřednictvím zákonů, které schválily, nemálo investičních pobídek zahraničním investorům, kteří především v automobilovém průmyslu otevírali na území České republiky jednu pobočku za druhou. Když to konkretizují, tak jen v okrese Nový Jičín je jich na deset a další se staví. Podniky v českých rukou jsou až na výjimky minulostí.

Postavit závod na území jiného státu je věc jedna, ale sehnat do něj kvalifikovanou pracovní sílu, nejlépe za mzdu čínského zemědělce z farmy Čing-ťie, je věc druhá. „Na štěstí“ (nebo spíše na neštěstí) je v České republice nemálo lidi zadlužených až po uši. Pomalu neznám člověka, který u nějakého bankovního domu nedluží nemalé peníze nebo v horším případě má exekuci na plat, protože mládí prohýřil a neplatil nájem, telefon, sociální či zdravotní pojištění nebo pokuty za jízdy na černo. Často se stává či stávalo, že z pěti set korunové pokuty se konečná částka najednou vyšplhá i s odměnou pro exekutora a s penále na několik desítek tisíc.

Jiný případ je, kdy ručitel splácí úvěr za kamaráda/kamarádku nebo manžela/manželku, kteří se skrývají bůh ví kde a úvěr nesplácejí. Proto tito „insolventi“ milerádi přijmou jakoukoli otrockou práci, jen aby neskončili na ulici pod kartony a letáky ze supermarketů nebo na ubytovně pro místní lůzu.

A zahraniční majitelé firem to vědí, proto toho ve velkém zneužívají. Sdírají „zaživa kůži“ z českých zaměstnanců. Jedním neblahým příkladem budiž německá firma Brose, která se specializuje na výrobu a montáž sedadlových systémů s manuálním a elektrickým polohováním (nově také jejich vývoj), na výrobu i montáž uzamykacích systémů bočních a zadních dveří (a jejich vývoj) a v neposlední řadě na výrobu elektromotorů EBS a ventilátorů topení a klimatizace osobních automobilů.

Firma Brose má své pobočky po celém světě od Koree přes Rusko, Turecko, Německo, Belgii, Francii, Anglii až po JAR, USA, Kanadu, Mexico a Brazílii. Svou pobočku má Brose i v Kopřivnici (Rožnově), kde pracuje více než 2800 zaměstnanců. Platy jsou zde průměrné až lehce nadprůměrné. Ale za jakou cenu?

Proti německému dělníkovi Brose je ten český hodně chudý příbuzný. I ta uklízečka se základním vzděláním, která ho „studovala“ 15 let, má v německém Brose dvakrát vyšší mzdu než špičkový seřizovač kopřivnického Brose.

Co musí udělat český zaměstnanec Brose pro to, aby měl průměrný až nadprůměrný plat? Musí makat na 138%. Pokud splňuje normu „jen“ na 100%, tak je lempl a flákač a po krátkém čase jej z firmy vyprovodí i se špinavými montérkami.

Sečteno a podtrženo. Pokud zaměstnanec kopřivnického Brose maká na 138%, na třísměnný provoz, a to včetně svátků, sobot a nedělí a netrpí „rýmičkou“, tak má nadprůměrnou mzdu českého dělníka, čímž ale nedosahuje ani 50% mzdy německé „kosmetičky podlahových krytin“.

Deset, patnáct let se takto fungovat dá. Pokud má člověk dvacet, třicet let, tak je neopotřebovaný, plný síly, elánu a iluzí. Jenže ve čtyřiceti, padesáti létech (po 10 létech odpracovaných na lince v Brose) už mu pomalu síly docházejí. Je opotřebovaný nejen fyzicky, ale především psychicky. Začnou se u něj projevovat nemoci, kterými před nástupem k lince do Brose nikdy netrpěl jako syndrom karpálního tunelu, artralgie, Raynaudův syndrom, ischemie, artróza páteře, Bechtěrevova nemoc nebo cervikobrachiální syndrom.

Jenže na to, aby dosáhl na nemoc z povolání nebo na invalidní důchod, není zase tak úplně zmordovaný. Přece jen, utřít zadek si sám svede, jíst příborem taky může, a to oběma rukama současně a tužku v ruce taky udrží, aby mohl podepsat „vlastní krví“ úpis „ďáblovi“.

Proto žádná nemoc z povolání, ale zpět do práce. Snad si někdo nemyslí, že takto fyzicky zničený zaměstnanec po 15 létech v Brose u výrobního pásu bude mít nějaké úlevy? To je obrovský omyl. Když zaměstnanec nezvládá ze zdravotních důvodů práci na výrobní lince, tak jej šoupnou na tu nejpodřadnější práci, která v Brose existuje jako je mytí plastových beden od oleje. Nikoho už nezajímá, že takto „odsouzený“ zaměstnanec má jednu, dvě nebo tři maturity. Tak aby se neřeklo, tak „odsouzenému“ zaměstnanci nabídnou ještě práci v kantýně, kde může uklízet pomeje po brosáckých strávnicích. Přitom takovému zaměstnanci ještě sníží plat o 30%, protože se více nestaral o své zdraví.

Takže ať nikdo ani nedoufá, že by dostal nějaké „teplé“ místečko někde ve skladě nebo v kanceláři. Zlatý voči, zlatý voči. Ze dne na den se z „opotřebovaného“ zaměstnance stane krypl a mrzák, který nemá nárok na odstupné. Proti tomu není zákon, který by to zakazoval, tak musí všichni držet hubu a krok.

Co tedy zbývá zaměstnanci Brose, kterému práce zničila zdraví? Buď přijmout podřadnou práci hodnou mentala z ukončenými šesti třídami základní školy, nebo raději dobrovolně ukončit v Brose pracovní poměr bez nároku na jakékoliv odstupné. Mají to ale pěkně vymyšlené ti kluci germánští. Levná česká pracovní síla, které zhuntují zdraví a pak s ní šup do „šrotu“, když už s ní není žádný užitek?

Nejsmutnější na tom všem je, že když jde žádat bývalý zaměstnanec Brose o práci do jiného podniku, tak po zjištění, že pracoval 5 a více let v Brose, mu napřímo řeknou, že jej přijmout nemohou, protože je už tak opotřebovaný, že by tu práci již dělat nemohl. A co teprve zaměstnanec, který trpí syndromem karpálního tunelu, ale nedosahuje plně hodnot daným státem pro tuto nemoc? Ten může jít tak akorát krmit na Lubinu kačenky.

Když už se zahraniční „otrokáři“ chovají ke svým zaměstnancům jako k „otrokům“, tak by se měl stát trochu více starat o své občany. Třeba tím, že schválí nějaký rozumný zákon, kterým ochrání takto postižené zaměstnance. Ví vůbec volení zástupci lidu, jak to v těchto zahraničních filiálkách chodí? Vždyť Brose není jediný ničitel zdraví české dělnické třídy. Takových firem je v celé České republice stovky.

Bohužel, naši poslanci a senátoři schvalují hlavně zákony, kterými chrání především sami sebe, své blízké a vzdálené příbuzné a své kamarády, ale nějaká Anastázie Konečná z Kopřivnice jim je u prdele.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V rámci práva na odpověď redakce umísťuje do textu reakci firmy Brose:

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vážená redakce idnes.cz, vážení administrátoři blogů,

obracíme se na Vás v souvislosti s blogem blogera Jiřího Lasera Ručky. Dne 27.11. tohoto roku byl publikován příspěvek s titulkem Za „odměnu“ na nejpodřádnější práci? (zdroj: http://rucka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=569979)

Tento příspěvek hodnotí údajné otrokářské praktiky společnosti Brose, resp. Brose CZ s.r.o. Hanlivě popisuje práci a způsob odměňování zaměstnanců ve společnosti, explicitně se vyjadřuje také o práci poškozující zdraví zaměstnanců a jako zcela jasné předkládá čtenářům další dehonestující „skutečnosti“ o společnosti Brose. Autor blogu Jiří Laser Ručka mimo to také použil bez uvedení zdroje fotografie pocházející z webu společnosti Brose CZ.

Autor neopírá svá tvrzení o zdroje, jde pouze o jeho nepodložené dedukce a osobní postoj a navíc se dopouští vulgarismů a podněcování nenávistných nálad vůči společnosti Brose CZ, a to do míry hraničící s xenofobií a podněcováním k negativním postojům vůči jinému národu. Citujeme: „Mají to ale pěkně vymyšlené ti kluci germánští. Levná česká pracovní síla, které zhuntují zdraví a pak s ní šup do „plynu“, když už s ní není žádný užitek?“ (zdroj: http://rucka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=569979)

Z veřejně dostupných zdrojů ale mohl autor blogu ověřit přinejmenším zásadní růst mezd a výplatu podílu ze zisku společnosti všem jejím zaměstnancům:

1) „Zaměstnanci kopřivnické Brose CZ. si polepší

Vyšší mzdy i příplatky za přesčasy o víkendech budou mít zaměstnanci společnosti Brose CZ. Ta v závodě v kopřivnické průmyslové zóně vyrábí komponenty pro automobilový průmysl. Růst mezd zaručuje nová kolektivní smlouva, na které se s odbory dohodlo vedení firmy. Smlouva platí od letošního 1. července. "Zaměstnancům v první tarifní třídě v 15směnném provozu, kteří odpracují dva víkendové přesčasy měsíčně, vzrostou do června 2018 mzdy o více než 16 procent," uvedla mluvčí společnosti Kateřina Krumpochová. Dodala, že od 1. července došlo ke zvýšení mzdových tarifů o tři procenta, o další minimálně tři procenta se mzdové tarify zvýší od 1. července 2017, kdy bude zohledněna výše inflace za první až pátý měsíc 2017 a případné navýšení základních mezd v regionu.

Kolektivní smlouva také garantuje od července zvýšení příplatku za přesčasovou práci o sobotách a nedělích o 30 procent a zavedení nového měsíčního příplatku za práci v 18směnném pracovním režimu ve výši dvou tisíc korun. "Zvýšením mzdy minimálně o šest procent po dobu dvou let dalo vedení společnosti více než 3,5 tisíce zaměstnanců jistotu, že tady následující dva roky budeme vyrábět i vydělávat," řekl k dohodě o nové podobě kolektivní smlouvy Petr Kulík, ředitel lidských zdrojů a prokurista společnosti Brose CZ. „

Zdroj: Právo, 11.7. 2016 , str.15, Mutace - Právo - severní Morava a Slezsko

2) „Daří se! Pocítí to také zaměstnanci

Kopřivnice – Rok 2015 byl pro kopřivnickou společnost Brose CZ, která dnes už patří s více než třemi a půl tisícem zaměstnanců v našem regionu k největším výrobním závodům, úspěšný na všech frontách. K pozitivnímu rozvoji společnosti přispěl nejen rostoucí trh, ale také nízká nezaměstnanost a společné úsilí všech tamních pracovníků. V loňském roce dosáhl obrat společnosti se závody v Kopřivnici a v Rožnově pod Radhoštěm výše 16,4 miliardy korun, a do celkových prodejů skupiny tak podnik přispěl deseti procenty. V rámci tohoto pozitivního rozvoje vytvořila firma více než 650 nových pracovních míst a díky velikosti svého obratu a počtu zaměstnanců patří společnost Brose CZ vůbec k největším dodavatelům automobilových komponentů v Moravskoslezském kraji. "Naše ziskovost je výsledkem společného úsilí všech našich zaměstnanců, včetně těch agenturních. Proto bude podíl na zisku vyplacen ve stejné výši také všem našim zaměstnancům," uvedl generální ředitel Brose CZ Niclas Pfüller s tím, že firma provedla také miliardovou investici, a to převážně do špičkových výrobních zařízení. Výborná ekonomická kondice největších zaměstnavatelů v okrese, kam se jasně řadí i Brose CZ, se v posledních měsících mimořádně pozitivně promítá i do nezaměstnanosti. Na Novojičínsku je její míra aktuálně 5,2 procenta, nejméně v celém kraji, i výrazně pod celorepublikovým průměrem. Firmy tak mají mnohdy problém najít kvalifikované pracovníky, jako například svářeče, seřizovače či brusiče.

V uplynulém roce však neprosperovala pouze pobočka v České republice, ale v růstu pokračovala celá skupina Brose. Za minulé období dosáhla společnost obratu ve výši 6,1 miliard euro a oproti předchozímu roku tak zvýšila svůj obrat až o 17 procent. Ačkoli polovina tohoto nárůstu byla výsledkem převodů měnových kurzů, v rámci daných regionů nejvíce rostla s 27 procenty Severní Amerika, následovala s devatenácti procenty Asie a se třinácti Evropa. Podniku se rovněž, vůbec po několika letech, podařilo dosáhnout cílových výnosů ve výši pěti procent, které jsou zásadní k vlastnímu financování společnosti. Tyto výsledky oznámil počátkem července Jürgen Otto na zasedání společníků a dozorčí rady v berlínské centrále společnosti.

Vzkvétající obchodní vývoj přinutil společnost přijmout dalších 1100 nových zaměstnanců a v současné době už zaměstnává více než 24 tisíc pracovníků v celkem 60 závodech v třiadvaceti zemích světa. V souvislosti s tímto rozvojem investovala firma několikamilionové částky euro také do vývoje a výzkumu nebo do rozšíření stávajících závodů. Mírnější růst slibuje v automobilovém průmyslu také letošní rok a společnost Brose tak předpokládá, že obchod poroste ročně v průměru o šest procent.

"Elektrifikace vozidel nabízí kromě nových technických pomůcek také nové příležitosti pro Brose. Chceme při nich využít našich odborných znalostí v mechatronice a zkušeností s konstrukcí lehkých komponentů a systémů," vysvětlil za společnost Jürgen Otto a na závěr dodal: "Chceme se podílet na utváření budoucnosti automobilů s atraktivními a konkurenceschopnými produkty. Naším cílem je zajistit nezávislost našeho rodinného podniku vlastními finančními prostředky.“

Nadto konstatujeme, že se společnost Brose CZ stala v tomto roce nositelem titulu Podnik podporující zdraví. Toto označení mohou užívat pouze společnosti s vysokou úrovní péče o zdraví zaměstnanců, které pro své zaměstnance současně uskutečňují aktivity zaměřené na podporu a zlepšování zdraví. Udělení titulu předchází důkladný audit. Soutěž organizuje Státní zdravotní ústav v Praze pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR.

Kateřina Krumpochová

Brose CZ spol. s r.o.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doplňujeme reakci pana Ručky:

Přečetl jsem si i reakci tiskové mluvčí paní Krumpochové. Paní Krumpochová píše ve své námitce úplně o něčem jiném, než o čem se v článku píše. Případ, který v něm nepřímo popisuji, se skutečně stal, i když je to k neuvěření. Ta paní, kterou "vyhodili" z práce, protože její zdravotní stav se po 8 létech v Brose na lince natolik zhoršil, že už nemohla na výrobní lince pracovat, je má dobrá známá. Ta paní má syndrom karpálního tunelu. Byla s touto nemoci 3 měsíce na nemocenské. Byla dokonce na pracovním lékařství, kde ji naměřili hodnoty, dle kterých by měla nárok na nemoc z povolání. Další měření pak proběhlo po třech měsících v klidu (nemocenské), ale hodnoty se dostaly těsně pod hranici, za kterou se dává nemoc z povolání. Ukončila tedy nemocenskou a chtěla nastoupit zpět na pozici, kterou zastávala před nástupem na nemocenskou. Jenže závodní doktor řekl, že její zdravotní stav je tak špatný, že už na linku nemůže. Argumenty, že si zdraví zničila v Brose je nezajímaly. Nabídli ji náhradní práci - mytí beden od oleje, kterou jinak dělají lidi bez základního vzdělání. A přitom ji snížili plat o 30 %, jako kdyby za to mohla. Doufám, že chápete to ponížení. Člověk s maturitou má jít mýt olejové bedny za 12 000 čistého? Tím pádem ji nepřímo donutili, aby dala výpověď bez jakéhokoliv odškodnění. Paní skončila na úřadu práce a do další práce ji nechtějí přijmout, protože její zdravotní stav je hodně špatný. A bohužel není v tomto jediná. Takových případu je tam více. To, že paní Krumpochová píše, že mají nějaký zdravotní program je sice pravda, ale jen z části. Využívají jej lidé z kanceláří a to v pracovní době. Lidé z výrobní linky je můžou využít až po pracovní době. Jenže, jelikož firemní svozový autobus na nikoho nečeká, mají lidi z výrobní linky smůlu.
Chápete doufám mé rozčílení, že se něco takové děje v dnešní době. Pokud si chcete vše ověřit u paní, kterou tak zničili, můžete si s ni udělat klidně rozhovor. Nebrání se tomu.

Pěkný zbytek dne Jiří Laser Ručka