Někdo o něm už někdy slyšel, někdo už někdy někde slyšel nějakou jeho sprostonárodní vypalovačku. Někdo už byl na jeho koncertě, někdo se se Závišem dokonce už i fotil a někdo měl tu čest se s ním i ožrat.
Pro absolutní většinu národa je to však neznámý umělec. Záviš je však fenomén dnešní doby.
Kdekoli tento kníže pornofolku vystupuje, tam je plno. Záviš není mainstream, proto na něj nepřijdou posluchači Radiožurnálu, Frekvence 1 nebo Radia Europa 2, kde jej taky nikdy nemůžou slyšet. Na Záviše přijdou jen jeho opravdoví fanoušci a znalci, kteří si s ním jeho dnes už zlidovělé fláky i nahlas zazpívají. Když se řekne Anděla, Čepice, Staří kokoti, Zemřel mi kamarád, Dvě panenky, Červený most nebo Já na vojnu nepudu, tak každý znalý ví, o čem je řeč.
Záviš není Nohavica nebo Nedvěd, jímž uměleckým vrcholem je naplnit Strahov. Není ani Kryl, který zpíval převážně písně s politickým podtextem, a kdyby dneska žil, tak by ten Strahov naplnil dvakrát po sobě. Záviš nezpívá o lásce, cti a porozumění. Nezpívá o národní hrdosti nebo Blanických rytířích. Nezpívá o modrých obláčcích a červeném šátečku kolem se toč. Záviš zpívá a recituje o normálních věcech. O lidských pudech a touhách. O sexualitě, úchylkách, a o věcech, o kterých není slušné mluvit nahlas, ale každý je má v hlavě a doma si je šušká do polštáře.
Záviše bych přirovnal k Jimimu Čertovi nebo Charlie Soukupovi, i když i oni jsou výrazově jinými typy, ale k Závišovi a jeho undergroundu nejblíže. Za Bolševika by byl buď zavřený, nebo by se musel nedobrovolně vystěhovat do Rakouska.
Kdo se nad jeho hudbou pohoršuje, tak by měl zapátrat trochu u svých předků. Sprostonárodní písně se zpívaly už za první republiky. Namátkou třeba Náš Matěj má číča, Já ti ho tam našroubuju, Generál Laudon, Já jsem malý kominíček, Šel dráteník nebo Husopaska.
Na jeho posledním koncertě, jenž jsem viděl (Dolní Sklenov), mě dojal rozhovor dvou dam středního věku. Asi pětačtyřicátnice se ptá stejně staré blondýny: „Co to tady je?“ A blondýna na to: „Prý nějaký sprosťák.“
Když jdu na koncert Záviše, tak vím, co od něj můžu čekat. Atmosféra na jeho koncertech je fantastická, protože Záviš má fluidum. Všichni lidi, včetně personálu a uklizečky, se na jeho koncertě baví. A o to tady jde. Umět se dneska ještě pobavit.
