Kai Hansen – svobodný optimista.

Dnešním oslavencem je německý rychloprstý kytarista a zpěvák Kai Michael Hansen, který je považován za ikonu světového speed/power metalu. Narodil se v roce 1963 v Hamburku, kde taky bydlí.

Jeho prvními hudebními vzory byli Udo Lindenberg a Otto, na které doma pařil ve svém pokoji. Jako jedenáctiletý objevil kapelu Steepenwolf a jejích obrovský hit Born To Be Wild. Uvědomil si, že rocková hudba je jeho život. Pořídil si svou první „bicí“ soupravu, kterou si sestavil z prázdných saponátových lahví a mlátil do ní čínskými hůlkami. Jeho přání, vlastnit skutečné bicí však rodiče nevyslyšely, tak si pořídil kytaru, na kterou celé dny jenom hrál a zpíval. V roce 1978 zakládá se svými kamarády kapelu Gentry. Tuto sestavu tvořili Ingo Schwichtengerg (bicí), Marcus Grosskopf (baskytara), Piet Sielck (zpěv, kytara) a Kai Hansen (kytara). Původní název Gentry kluci brzy zavrhli a začali si říkat Second Hell, ale toto pojmenování jim nevyhovovalo, tak přešli na název Iron Fist. V roce 1983 natočí třípísňové demo, které otvírá skladba Cold Heart. V té době však skupinu Iron Fist opouští Sielck a skupina se rozpadá. Hansen se pak ne jedné párty seznámí s kytaristou skupiny Powerfool Michaelem Weikathem a nechá se zlákat do jejích řad. Velice brzy ale oba usoudí, že kapela nemá větší budoucnost, tak založí vlastní band Helloween. Jako další spoluhráče si vybrali ex-Hansenovy spolubojovníky Grosskopfa a Schwichtengerga. Již v roce 1984 se objeví jejích dva počiny na splitu firmy Noise Death Metal. Dělají zde společnost takovým metalovým veličinám, jaké byly v té době Running Wild nebo Švýcaři Hellhammer. Split obohatili Helloween mimo jiné Hansenovou skladbou Metal Invaders. Energická power/speed metalová hra dvou kytar sklidila obrovský úspěch a label Noise bez váhání hned v následujícím roce Helloweenům vydá minialbum. EP deska obsahuje 5 skladeb a Hansen se podepsal autorsky např. pod skladbou Victim of Fate. Na konci roku 1985 vydávají Helloween svůj debutní titul Walls of Jericho. Album obsahuje dodnes hrané skladby jako Ride the Sky (o pár let později si ji zazpíval s Němci Stormwarrior), Heavy Metal (Is the Law) nebo Phantoms of Death. V roce 2006 na remastrované CD verzi přibyl ještě veleúspěšný hit Judas. Po tomto úspěšném počinu vstupují Helloween mezi největší naděje evropské metalové scény.

V roce 1986 přijímají Helloween do svých řad nadějného osmnáctiletého zpěváka Michaela Kiskeho. A ještě v témže roce začínají s natáčením koncepčního alba Keeper of the Seven Keys. Toto LP mělo původně vyjít jako dvojalbum, ale manažéři s firmy Noise usoudili, že by bylo v zájmu většího zisku vydat album jako dvoudílné. A tak 1.díl desky Keeper of the Seven Keys vychází v květnu 1987. Album dosáhne nebývalého úspěchu. Po celém světě se jej prodá na půl milionů kusů. Deska obsahuje takové skvosty jako skladbu Future World, kterou hrají Helloween i Gamma Ray dodnes jako koncertní bonus nebo třináctiminutovou kompozici Halloween (videoklip byl o polovinu zkrácen). A penízky se sypou hlavně do kapes manažérů, kteří si kupují nová auta, domy a drahé exotické dovolené. Samotní muzikanti dostávají „plat“ 2 500 marek měsíčně. Následující díl ságy Keeper of the Seven Keys vychází v září roku 1988. Album už nedosáhne takového úspěchu jako předešlé, ale i tak se jej prodá nebývale mnoho. Největším hitem desky se stane Hansenova skladba I Want Out. Velice zajímavá je i Hansenova další věc March of Time. Skupina je na vrcholu, na koncertním tour po Spojených Státech a Japonsku vyprodává haly. Muzikantům se ale z nebývalého úspěchu „zatočí“ hlava. Weikath jede v drogách tak intenzívně, že není schopen ani hrát. Uvnitř kapely nastává nesnesitelné dusno, což výustí odchodem Kai Hansena z řad Helloweenu po odehrání turné.

Helloween jdou tedy dál bez Hansena, který zakládá power metalovou skupinu Gamma Ray. Za mikrofon se postaví Ralf Scheepers, kterého Kai zlanaří z tápající kapely Tyran´ Pace, za bicí usedne Mathias Burchard a baskytary se chopí Uwe Wessel. V této sestavě vydají Gamma Ray album Heading for Tomorrow. LP vychází 26. února 1990 a na albu zaujmou určitě skladby Lust for Life, titulní Heading for Tomorrow, Heaven Can Wait (společný jam s Tobiasem Sametem a Uli Jon Rothem) nebo závěrečný cover od Uriah Heep Look At Yourself. Ještě v témže roce vydají Gamma Ray EP Heaven Can Wait, kde se objevily skladby, které se už nevešly na předešlý prvotní počin. Do kapely taktéž přichází druhý kytarista Dirk Schlächter.

Druhé album Sign No More vydávají Gamma Ray 21. září 1991. Deska je spíše experimentální a příznivci Hansenovy tvorby jej většinou odsoudili. I když skladba One With The World je jedna z koncertně nejhranějších z Ralfovy éry.

Rok 1993 a poslední počin s Ralfem Scheepersem za mikrofonem. Deska dostala název Insanity & Genius a nová rytmická dvojce Rubach-Nack, která nahradila dvojici Wessel-Kusch, polila kapelu živou vodou. A hned úvodní Tribute to the Past navrací skupinu k speed metalovým kořenům. Album dosahuje velkého úspěchu hlavně v Japonsku, kde má skupina obrovský zástup fanoušků.

Přichází však rok 1995 a zpěvák Ralf Scheepers odchází z Gamma Ray. Vycítil příležitost jit zpívat do metalové legendy Judas Priest, která se mu bohužel nesplnila. Jako útěchu zakládá v roce 1997 s Mattem Sinnerem power metalovou skupinu Primal Fear. A tak se zpěvu po Ralfovi k radosti všech fanoušků chopí samotný Kai Hansen. A v roce 1995 vydávají Paprsky album Land of the Free. Ještě před vydáním tohoto alba vypustí Gamma Ray singlové záření v podobě čtyřskladbového EP Rebellion In Dreamland, kde je taktéž cover skupiny Holocaust Heavy Metal Mania. Plnohodnotné album pak vychází 29. května a největší zážitkem na desce je určitě titulní skladba Land of the Free, kde kromě dvoukopáku zaujme především hlas Michaela Kiskeho. Ten si zazpíval taky ve skladbě Time to Break Free.

V roce 1997 nastane v kapele Gamma Ray velký personální třesk. Do kapely přichází kytarista Henjo Richter, který dříve „brousil“ kytarové hrany ve skupině Rampage, kde hrál po boku Rolanda Grapowa, který v Helloweenu vystřídal Kaie Hansena (jak je ten hudební svět malý). Dirk Schlächter přechází na post baskytaristy a ze skupiny Freedom Call přichází bicman Dan Zimmermann. A tato sestava spolu válčí dodnes.

V témže roce vychází deska Somewhere Out in Space. Na albu se objeví i další cover Uriášů – Return to Fantasy.

29. března 1999 vydávají Gamma Ray album Powerplant. Koncertní hitovkou se stane určitě skladba Heavy Metal Universe, která je takovou malou „poctou“ metalovým králům Manowar, ale zároveň vyzní dost parodicky. Gamma Ray totiž jeli světové tour právě s těmito „true“ metalisty jako předkapela, tak si jich užili až až. I když samotný Joe DeMayo (basa Manowar) si je velice chválil. Kromě této „pocty“ zazní na albu i velice vkusně předělaná hitovka od Pet Shop Boys It´s a Sin.

V dalších létech vydávají Gamma Ray alba No World Order, kde se objevila i skladba Eagle a Majestic, které dosáhne 33. místa na Českém žebříčku prodejnosti alb. Skladba Hell Is Thy Home je jakýmsi návratem do doby kamenné speed metalu.

V roce 2007 vychází pokračování úspěšného alba Land of the Free II. Na desce určitě zaujmou typické „hansenovky“ Into the Storm nebo From the Ashes.

Poslední řadový počin uzřel světlo světa v roce 2010 s názvem To The Metal. Nejhranější skladbou na rockových rádiích se stala určitě titulní To The Metal. Ve skladbě Mother Angel zase zazní jasný kytarový motiv od Judas Priest. A Kai Hansen to neskrývá. Za své vzory se nestydí. Ještě v témže roce vychází kompilační album Anywhere In The Galaxy, na kterém zazní převážně cover verze různých kapel, ale i bonusové skladby, které vyšly třeba jen v Japonsku.

Za svou hudební kariéru si zahrál Kai Hansen jako host na nespočtu albech různých skupin a interpretů buď jako zpěvák nebo jako kytarista. V létech 1996 – 2001 hrál jako kytarista a zpěvák v kapele Iron Savior. Koncerně si s nimi např. ve Wackenu dal skladbu Atlantis Falling. Zazpíval si ve skladbě Valhalla od německých Bling Guardian, taky jej je možno slyšet v metalové opeře Avantasia, kde si zahrál vedle takových muzikantů, jako jsou Bob Catley (Magnum), Jorn Lande (Masterplan), Michael Kiske (Helloween, Unisonic), Andre Matos (Angra), Jon Oliva (Savatage) atd. Koncertně si dal s Avantasii i skladbu The Toy Master, kterou na albu The Scarecrow nazpíval Alice Cooper. Nebo pecku Death is Just a Feeling, kterou původně nazpíval Jon Oliva.

Objevil se i na albu svého spolubojovníka Michaela Kiskeho Instant Charity a to ve skladbě New Horizons.

Kai Hansen stal u zrodu speed metalu a dodnes je jeho ústřední postavou. Mezi ostatními muzikanty si vysloužil poctu jako „dědeček Power Metalu“.

A taktéž vztahy mezi bývalou domovskou kapelou Helloween a Gamma Ray jsou opět víc než přátelské. Důkazem budiž společné Hellish Tour v létech 2007/08.