Lou Gramm – nefalšovaný AOR v božích rukách.

Jedenašedesáti let se dnes dožívá jedna z nejdůležitějších veličin americké poprockové scény Louis Andrew Grammatico, v hudebním světě znám pod jménem Lou Gramm. Na konci 70. a v první polovině 80. let minulého století dobýval tento zpěvák svět se skupinou Foreigner.

Lou Gramm se narodil v Rochesteru (stát New York), kde taky navštěvoval Gates Chili Central School District a kterou úspěšně ukončil v roce 1968. Poté se věnoval studiím na univerzitě Monroe Community College. Od mládí však byl obklopován hudbou. Otec byl kapelníkem a trumpetistou ve swingovém bandu, kde příležitostně zpívala i jeho matka. Lou má dva bratry, kteří stejně jak on, propadli muzice. Richard hraje na baskytaru a Ben bubnuje.

Jako teenager se Gramm mihnul v mnoha regionálních bandech, které však pobraly jen místní slávu. Grammovou první významnější kapelou, kterou založil v roce 1970, byli Poor Heart, kde zpíval a hrál na bicí. Skupina měla taktéž jen regionální úspěchy. Na baskytaru zde ale hrál Bruce Turgen, který později doprovázel i věhlasného kytaristu Stevea Stevense (ex-Billy Idol, ústřední hudební motiv ve filmu Top Gun). V roce 1972 se skupina Poor Heart pozvolna přetransformuje na Black Sheep, a s tímto bandem už Gramm prorazí i za hranice rodného Rochesteru. Black Sheep předskakují na koncertě i slavným Kiss a v roce 1973 podepisují smlouvu s labelem Chrysalis.

Black Sheep vydají dvě dlouhohrající desky. V roce 1974 to je album Black Sheep, na kterém se objeví i skladba Broken Promises a v roce 1975 Encouraging Words, kde je i skladba No Worry, No Pain. Slibný rozjezd kapely však zbrzdí autonehoda přesně na Štědrý den roku 1975, při které skupina zničí nejen auto, ale i celou aparaturu. Skupina tak chtě nechtě přerušuje aktivní činnost.

V roce 1974 vystupují v Rochesteru britští Spooky Tooth, kde hrál na kytaru a zpíval Mick Jones. A po koncertě Lou Gramm podstrčil Jonesovi kopii prvního alba Black Sheep. Když v roce 1976 Mick Jones zakládal novou skupinu, vzpomněl si na Lou Gramma a nabídl mu post zpěváka v právě vznikající skupině Foreigner. Gramm nabídku přijal. A tak začala nejdůležitější a nejúspěšnější hudební etapa v životě Lou Gramma.

8. března 1977 vydávají Foreigner první album pod názvem Foreigner. Deska dosáhne ve Státech 4. příčky na albovém žebříčku a celosvětově se ji prodá více než 5 milionu kopií. Skladby Feels Like the First Time a Cold As Ice se stávají ve své době nejhranější snad na všech radiových stanicích.

Ještě většího úspěchu ale dosáhne následující album Double Vision z roku 1978. Prodejnost přesáhne 7 milionu kopií a skladby Double Vision, Blue Morning, Blue Day a Hot Blooded dobývají horní příčky hitparádového žebříčku. Následuje celosvětové tour a Foreigner jsou opojení blahem a bohatstvím.

Následující album z roku 1979 dostává název Head Games a je jak jinak, opět pětkrát platinové. Singlově se prosazují hlavně Grammovy skladby Dirty White Boy a Head Games.

Nejúspěšnější album v historii Foreigner vychází v roce 1981 pod názvem 4. První pozice na americkém albovém žebříčků, první desítka na Ostrovech a v Německu. Prodejnost opět přesáhla šestimilionovou hranici. A skladby jako Juke Box Hero, Luanne nebo Waiting For A Girl Like You, na kterých se spoluautorsky podílel Lou Gramm, hrály snad na každém hudebním televizním kanále a rádia s poprockovým formátem snad ani nepouštěly nic jiného.

Na následující album si však fanoušci Foreigner musí počkat dlouhé 3 roky. To vychází pod názvem Agent Provocater 7. prosince 1984. Při nahrávání tohoto alba však propuknou první větší rozepře mezi Grammem a Jonesem. Jones je stále více a více majetnický. Přivlastňuje si plně i autorství skladeb, na kterých spolupracoval i s jinými muzikanty. Jeden z největších hitů skupiny Foreigner, skladbu I Want to Know What Love Is si zabral jako svou, i když na ni pracoval společně s Lou Grammem. Tehdy doslova řekl: „Já si beru 95% tantiém z této skladby a ty dostaneš 5%. Ber, nebo nebudeš mít nic“. Lou tehdy jen mávl rukou a odešel.

Skupina Foreigner se stává One-man bandem. A toto vnitřní napětí ve skupině je cítit z následujícího dlouhohrajícího alba, které vychází v roce 1987 pod názvem Inside Information. Skladba Say You Will sice dosáhne 1. místa na singlovém žebříčku a Grammova Heart Turns To Stone skončí na 7. místě, ale prodejnost alba už stěží přesáhne 1 milion prodaných kopií a v rádiích už nezní Foreigner desetkrát denně jako dříve.

Proto se ještě v roce 1986 pouští Lou Gramm do nahrávání svého prvního sólového alba, které vychází v roce 1987 pod názvem Ready Or Not. Skladby Midnight Blue a Ready Or Not z této Grammovy prvotiny bodují i na mainstreamových žebříčcích. Ještě v roce 1989 vydá Lou Gramm své druhé sólové album Long Hard Look, na kterém s ním spolupracovali takoví kytaroví velikáni jako Vivian Campbell (ex-Dio, Whitesnake, Gotthard, Def Leopard) a Dann Huff (ex-Giant). Deska už však nedosáhne takového úspěchu, jak předešlý počin, i když skladba Just Between You And Me si nevede vůbec špatně. Ve skupině Foreigner to však vře. Jones závidí Grammovi albový úspěch, ale sám se na něco takového nezmůže. Vše výustí odchodem Lou Gramma se skupiny Foreigner v roce 1990. Toho střídá na pěveckém postu Johnny Edwards (ex-Montrose, King Kobra, Wild Horses).

Ještě v roce 1990 dává Lou se svým starým známým Bruce Turgonem dohromady spolek Shadow King, s kterým natočí i stejnojmenné album Shadow King (1991). Desku otvírá hitová What Would it Take. Na kytaru na tomto albu hrál Vivian Campbell. Skupina měla jen jedno živé vystoupení, a to 13. prosince 1991 v Astoria Theatre v Londýně. Po tomto koncertě Cambell odchází k Def Leopard a Shadow King se stávají minulostí.

Další velká změna se u Lou Gramma udala v roce 1991, kdy začal věřit v Boha. A tato obrovská duševní přeměna měla od této chvíle obrovský vliv nejen na jeho osobní život, ale i na ten hudební.

Dvakrát nevstoupíš do téže řeky.

Bohužel Lou Gramm toto pravidlo porušil. V roce 1992 se do nemastných, neslaných Foreigner navrací, aby s nimi o dva roky později vydal průměrné album Mr. Moonlight. Mick Jones si uvědomil, že bez Gramma se mu penízky přestávají sypat, proto mu dal tentokrát i více prostoru. Skladby Until the End of Time nebo Under The Gun opět začínají bodovat na hitparádách. Ale už to není žádná sláva. V Americe není z éteru novinka skoro slyšet, zato v Evropě, v Asii a v Austrálii je situace zcela opačná.

Na jaře roku 1997 oznámili lékaři Lou Grammovi, že má nádor na mozku. V úterý se o nádoru dozvěděl, ve čtvrtek šel „pod nůž“ a šance na přežití byla 50 na 50. Naštěstí nádor nebyl zhoubný. Při operaci mu byl ale poškozen podvěšek mozkový. Lou naštěstí operaci přežil, i když s určitými následky. Poznamenalo to nejen jeho paměť, ale hlavně hlas. Taky mu to změnilo metabolismus, načež začal v následujících měsících značně přibírat.

Na koncertní pódia se Lou Gramm navrátí opět v roce 1999, když s Foreigner odehraje několik letních festivalů. Na konci roku 2002 však definitivně odchází se supergroup Foreigner.

V roce 2003 dává dohromady Lou Gramm s Bruce Turgonem skupinu Lou Gramm Band, ke které se později přidávají i oba Louovi bratři Richard a Ben. Sestavu ještě doplňuje Don Mancuso a Andy Knoll a v tomto složení skupina nahraje a vydá v roce 2009 bezejmenné album Lou Gramm Band. Na desce se objeví chytlavé skladby jako Baptized By Fire nebo So Great, které jsou do značné míry ovlivněny po textové stránce náboženskými motivy.

Začátkem roku 2010 se Lou Gramm objevil ve společnosti pánů McCaffertyho (Nazareth) a Kimballa (Toto), aby za doprovodu Bohemian Symphony Orchestra Prague a RMC Bandu, vedeného Matem Sinnerem (Primal Fear, Sinner), představili největší hity těchto pěveckých es. Celý projekt má název Rock Meets Classic. Lou Gramm si zde taky vystříhl velký hit Hot Blooded z roku 1978.

A na letošní rok plánuje Rock Meets Classic opětovné koncerty i s Lou Grammem, jehož víra v Boha mu dodává stále novou a novou energii.