Stephen Pearcy – Ratt ´n´ Roll na plný koule.

Právě dnes slaví své dvaapadesáté narozeniny frontman kalifornské metalové bandy Ratt.

Jako teenager netoužil Stephen Eric Pearcy po tom stát se slavným muzikantem. Bavily ho více auta a automobilové závody, kterých se i aktivně zúčastnil. Osud tomu ale chtěl jinak. V létě 1974 jej srazilo auto, když jel pozdě večer na kole od kámošů. Do nemocnice mu pak bližní donesli kytaru, na kterou si jen tak z nudy brnkal. Hudba ho ale chytla naplno. V roce 1976 proto stál u zrodu skupiny Mickey Ratt, která se zformovala v San Diegu. Skupina stačila nahrát jen pár songů. V ranném období to byly např. skladby Fallen Angel nebo Ain't Gonna Be Your Foo. Když se v roce 1981 stěhuje Pearcy a spol. do Města Andělů, přidává se k Mickey Ratt nadějný kytarista Jake E. Lee (později Ozzy Osbourne, Dio, Badlands). To se už ale píše rok 1981 a Mickey Ratt vydávají svůj první oficiální singl se skladbami Dr. Rock a Drivin' on E. Kapela si zkracuje i název na Ratt. Na konci roku 1981 se Ratt zatřesou v základech a nadějně rozjíždějící band všichni až na Pearcyho opustí, aby založili kapelu Rough Cutt. Na doporučení Jake E. Leeho nastupuje na uvolněný post kytaristy do Ratt Warren DeMartini (Později hrál taky ve Whitesnake a u Dia. Coverdale se ale o něm vyjádřil jako o průměrném kytaristovi, kterého pozval na tour jen protože nikdo jiný nebyl zrovna k máni.). Druhé kytary se chopí Robbin Crosby (Ten umírá v roce 2002 na předávkování heroinem. Blízká smrt ho ale čekala tak jako tak. Byl totiž HIV pozitivní.). Za bicí usedá Bobby Blotzer a na basu přichází hrát Kubánec Juan Croucier z kapely Dokken.

V této již ustálené sestavě vydávají Ratt v srpnu 1983 první EP s názvem Ratt. Na tomto sedmiskladbovém mini albu se objeví skladby jako You Think You're Tough nebo Tell The World (na této nahrávce je dobře vidět jaký že je DeMartini „průměrný“ kytarista).

V březnu 1984 vydávají Ratt své debutní album Out Of The Cellar, které se stává komerčně nejúspěšnějším albem v historii Ratt. Jen ve Státech se jej prodalo přes 3 miliony nosičů. Největší podíl na tom měla určitě stanice MTV, kde stále dokola hráli skladbu Round and Round. Ale nebyl to jen tento hit, který za mořem bodoval. Dalším velkým radiovým trhákem se stala skladba Back For More, která se už dříve objevila na EPíčku Ratt. Na 87. pozici hitparadového žebříčku dosáhla i skladba Wanted Man z první LP desky.

Úspěšnost alba Out Of The Cellar vyšvihla Ratt mezi nejžádanější koncertní kapely ve Státech. A tak se objevují na pódiu ve společnosti takových metalových es jakými jsou např. Iron Maiden, Ozzy Osbourne, Mötley Crüe nebo Lita Ford.

Následovník úspěšného debutu na sebe nenechává dlouho čekat. V červnu 1985 vychází u Atlanticu album Invasion Of Your Privacy. Prodejnost opět přesáhne dvoumilionovou hranici a hitovky jako Lay It Down nebo You're In Love bodují kromě Ameriky i ve Velké Britanii a ve Švýcarsku.

V následujícím roce vydávají Ratt album Dancing Undercover, na kterém se nepříliš podařilo sklidit to, co na předešlých deskách zaseli. eLPíčko má sice hutnější zvuk a kytary jsou ostřejší, ale ne zrovna toto je žádané. Proto taky i prodejnost dosáhne „jen“ milionovou hranici. Na MTV se dostala skladba Dance a song Body Talk se objevil na soundtracku k filmu Zlaté dítě s Eddie Murphym v hlavní roli.

Další album Reach For The Sky vychází po dvouleté pauze. A i když se stane opět platinové, už to není, co to bývalo. Deska sice vyprodukovala mainstreaimově úspěšnou skladbu Way Cool Jr. a s hitovými ambicemi napsanou I Want A Woman, celkově se materiál z tohoto nosiče nijak extra nezapsal do podvědomí fanoušků. Důvodem byla i vnitřní krize v kapele, způsobena drogovou závislostí některých členů bandu.

A ve stejném duchu se neslo i další album Detonator (1990). Opět slabší prodejnost, opět ústup z rádiových pozic. Singlové ambice sice měla skladba Lovin' You's A Dirty Job, na jejíž b-straně se objevil song What's It Gonna Be, ale jen 18. pozice na hitparádovém žebříčku byla spíše zklamáním.

Skupinu Ratt ale neúspěch alba Detonator neodradil od možnosti vyrazit na světové turné. To bohužel přinese další a ještě větší problémy uvnitř kapely. Kytarista Robinn Crosby již není schopen živého vystoupení, proto byl po návratu do státu ihned hospitalizován v protidrogovém sanatoriu. Na post kytaristy proto angažují Ratt ostříleného Michaela Schenkera (ex-Scorpions, UFO, MSG atd.), který už před tím nahrával některá kytarová sóla na albu Detonator (i když oficiálně není na bookletu uveden). Jeho služby využívají Ratt naplno při Unplugged koncertě, který byl nahrán v roce 1991. Na tomto sessionu si zahráli Ratt mimo jiné skladby Oh Well a Born On The Bayou. Společnost „Kryse“ zde dělala ostřílená dívčí kapela Vixen.

Na konci roku 1991 natáčí Ratt skladbu Nobody Rides For Free, která se objeví v úspěšném akčním snímku Bod zlomu od oscarové režisérky Kathryn Bigelow (6 Oscarů za film Smrt čeká všude) s Patrickem Swayzem a Keeanu Reevesem v hlavní roli.

Na začátku roku 1992 však Ratt ukončuje činnost. Důvod je jasný. Drogy a alkohol, spojený s vnitřní vyčerpaností všech členů bandu, která vyústila až v zájemnou nesnášenlivost.

A tak si jde každý člen Ratt svou vlastní cestou. Stephen Pearcy zakládá společně s Frankie Wilsexem (ex-Sea Hags), Johnnye Angelem (ex-Talas) a Fredym Courym (ex-Cinderella) skupinu Arcade (původně se měli jmenovat Taboo).

Arcade vydají dvě studiová alba. V roce 1993 je to deska Arcade a o rok později A/2. Prodejnost debutu Arcade přesáhla v pohodě 100 000 nosičů a skladby Nothin' To Lose a Cry No More se dokonce dostaly do rotací rockově laděných radiových stanic. Na albu A/2 se objevila kromě singlovky Angry a lehce houpavé Room With A View i skladba Kidnapped, která byla věnována unesené dívce Polly Klaas, jež byla v roce 1993 zavražděna.

V roce 1995 zakládá Pearcy spolu s kytaristou Al Pitrellim (ex-Asia, Savatage, Widowmaker, Megadeth, Alice Cooper atd.) industriálně lazenou skupinu Vertex. Band vydá jediné album Vertex (1995), na kterém se objeví i skladba One Like A Son. Tento jednorázový projekt však nemá dlouhého trvání.

V následujícím roce zatouží někteří ex-Ratt členové po comebacku svého bandu. Toho se zúčastní Pearcy, DeMartini a Blotzer. Basy se chopí Robbie Craine, který před tím hrál s Vince Neilem (ex-Mötley Crüe). Toto kvarteto nejprve vydá sumarizační album Collage (1997), na kterém jsou starší skladby, které nikdy nevyšly na žádném oficiálním studiovém albu. Přibližně polovinu zde tvoří „odpad“ z předešlého alba Detonator. Celou desku otvírá skladba Steel River.

Na úplně nové album z dílny Ratt si musí fanoušci počkat ještě 2 roky. To vychází 6. července 1999 u labelu Portrait a dostává název Ratt. I když samotná deska nemá nějaké přílišné hitparádové ambice, prodá se ji jen ve Státech víc než 150 000 nosičů. A skladby Over The Edge a Live For Today se čas od času objeví i v rádiích.

V roce 2000 však Stephen Pearcy kvůli finančním neshodám kapelu Ratt opouští. Spor mezi ním a DeMartinim s Blotzerem se dostane až před soud, který Pearcy prohraje. A tak na jeho post nastupuje Jizzy Pearl ze skupiny Love/Hate.

Po odchodu z Ratt se Pearcy pouští do svého sólového projektu Vicious Delite, který po 5 létech opět oživuje. Album Vicious Delite vyšlo původně jen v Japonsku v roce 1995. Americký trh se tohoto projektu dočkal na nosiči až v roce 2000. Celou desku otvírá našlapaná The F"*#"k , která vzdáleně připomíná nejlepší věci od Guns ´n´ Roses. Na baskytaru zde hrál známý skladatel filmové hudby Michael Andrews (kdo by neznal skladbu Mad Worlds od Teras For Tears, kterou přearanžoval pro film Donnie Darko).

Konečně tedy nastává čas pro realizaci vlastních nápadů Stephena Pearcyho. V roce 2002 vydává album Social Intercourse, v roce 2005 Fueler a v roce 2008 fošnu Under My Skin. Na těchto albech jsou např. skladby Time Slips Away, Sinomatic nebo In Like Pink.

Jenže Ratt bez Pearcyho dlouho nevydrží. Již na konci roku 2006 se začínají v metalových kruzích objevovat zprávy o comebacku Ratt v původní sestavě. Tedy bez Crosbyho, který umřel a Croupiera, který založil jakousi odnož Ratt pod názvem Dirty Rats. Do tohoto projektu zlanařil i současného kytaristu Ratt Carlose Cavaza (ex-Quiet Riot), který je nyní členem obou klanů.

Nově obnovení Ratt se zavírají na přelomu let 2008/2009 do nahrávacího studia Barbarosa ve Virginii, aby zde v poklidu natočili zatím poslední studiové album pod názvem Infestation. To vychází 20. dubna 2010 a již v prvním týdnu po vydání se jej prodalo víc než 14 000 kopií. V Japonsku dosáhlo dokonce 5. místo na albovém žebříčku. Deska je hodně našlapaná, což potvrzuje otvírák Eat You Up Alive. Taktéž další skladba v pořadí Best Of Me šlape jak dobře namazaný stroj.

Bohužel emoce v hlavách členů skupiny Ratt se opět rozhořely. Taktéž naplánované koncerty na léto 2010 byly z důvodů zdravotních problémů jednoho z členů bandu zrušeny. A tak si dává tato Hair Metalová legenda opět na čas pauzu. Všichni ale mají plné ruce práce na svých sólových projektech, takže další comeback je v nedohlednu. Může přijít klidně za rok, za dva anebo opět za 6 let, jak tomu bylo v minulosti.

A ani Stephen Pearcy si nevalí šunky někde u bazénu. Na konec roku 2011 připravuje vydání dalšího sólového alba pod názvem Sucker Punch. A na léto plánuje Stephen objet se svým sólovým projektem i několik festivalů. Jeho doprovodnou kapelu tvoří Mike Duda (W.A.S.P.), Greg D’Angelo (ex-Anthrax, White Lion), Greg Walsch (ex-Anthrax) a Erik Ferentinos. Jen škoda, že Česká republika vždy chyběla a stále chybí v tour kalendáři tohoto rockera ze San Diega.