Bruce Dickinson – doktor historie a hudby.

7. srpna 1958 se narodil zpěvák, hudební skladatel, textař, spisovatel, scenárista, producent, businessman, ale taky pilot britské letecké společnosti Astraeus Paul Bruce Dickinson.

Jedna z nejdůležitějších postav heavymetalového světa, která ovlivnila nejednoho hudebního nadšence. Postava muzikanta, jenž se zlatým písmem zapsala do metalové klenotnice a to především jako zpěvák legendárních Iron Maiden.

Paul Dickinson se narodil ve čtyřicetitisícovém Worksopu, největším městě v oblasti Nottinghamshire, které leží na severovýchodě Anglie. Jeho rodiče byli ještě moc mladí na to, aby mohli mladého Paula vychovávat. Proto trávil Paul nejútlejší dětství u svých prarodičů. Když si ale jeho otec vydělal trochu více peněz prodejem ojetých aut, odstěhoval se Paul ke svým rodičům do Sheffieldu. Ve škole se však se spolužáky moc nesblížil. Důvodem bylo i neustále se stěhování. Ve třinácti se dostal do internátní školy v Oundle, což předurčilo dál jeho cestu samotáře. Brzy zjistil, že v životě mu zadarmo nikdo nic nedá. Kvůli jeho původu z dělnické třídy a severoanglickému přízvuku nebyl přijat ani do školního fotbalového týmu. Proto trávil svůj volný čas v knihovně anebo hrál divadlo. Ze školy byl však vyhozen, když se profláklo, že se vymočil do omáčky podávané s hráškem pro ředitele školy, jeho zástupce a starší učně. Ale škola v Oundle mu otevřela nové prostory do světa hudby. Začal zde poslouchat rock a jeho každodenními společníky (na deskách) se stali Ian Gillan, Jimi Hendrix, Led Zeppelin, Jethro Tull a další rockoví velikáni sedmdesátých let minulého století.

Když se v roce 1976 vrací do Sheffieldu, začíná navštěvovat katolickou střední školu, i když ani žádný katolik nikdy nebyl. V létě téhož roku se připojuje ke svým spolužákům, kteří u otce bubeníka v garáži společně s Paulem založili kapelu Paradox. Dickinson do bandu nastoupil původně jako hráč na bonga a pomocný zpěvák. Když se ale ukázalo, že Paul je o mnoho lepším vokalistou než tehdejší zpěvák, koupil si svůj první mikrofon a začal naplno zpívat. Ještě navrhl změnu názvu kapely na Styx. V Americe už ale existovala slavná kapela pod stejným názvem, což mladý Paul nevěděl. Po menším incidentu, kdy kytarista hodil prázdnou láhev od piva na bicí, se skupina rozpadla.

Po střední škole nastoupil Dickinson na 6 měsíců do britské armády. Tam ho to ale vůbec nebavilo. Rodiče sice chtěli, aby tam vydržel, ale mladého Paula to táhlo na Universitu. Začal studovat historii na Queen Mary College v Londýně. V roce 1977 se seznamuje Dickinson s multiinstrumentalistou Paulem Noody Whitem a spolu zakládají kapelu Speed. Kapela hrála na svou dobu až sběsile rychle, proto ten název. Bohužel rychlost v té době ještě nefrčela. Speedmetal se uchytil až o 10 let později. Z období Speedu pochází skladba Main In The Street, která ale vyšla na singlu až v roce 1980.

Ve Speedu je Dickinson ale nespokojen. Proto se poohlíží po novém angažmá. V Melody Makeru objeví inzerát místní smečky Shots, která hledala zrovna zpěváka. Na domácím kotoučáku narychlo natočí svou vůbec první nahrávku Dracula a s tou se dostaví do zkušebny kapely Shots. Jeho hlas muzikanty natolik uchvátí, že se stane ihned součásti bandu. V té době si začíná říkat Bruce Bruce.

Shots hráli převážně převzatý repertoár po místních hospodách, kde si jej v jedné takové v Gravesendu (hospoda se jmenovala Prince of Wales) všimli Paul Samson a Barry Graham, hudebníci ze známé kapely Samson. Ta je přiřazována k hudebnímu směru NWOBHM. Samson hodí Brucemu lano, které ambiciózní zpěvák přijímá a od poloviny roku 1979 se stane jejích oficiálním zpěvákem. V říjnu téhož roku se objevuje debutové album skupiny Samson Survivors, na kterém ale ještě není slyšet Dickinsonův hlas (deska byla nahrána ještě před příchodem Bruceho do kapely). Ten se objeví až na reedici v následujícím roce, a to na bonusech mezi kterými byla i přezpívaná skladba It's Not As Easy As It Seems, které na původní verzi alba nazpíval Paul Samson.

Ještě v témže roce vyjíždějí Samson na společné turné s legendou Rainbow po britských svatostáncích včetně slavného Wembley. Tam se fandové po setu Samson dožadují přídavku a nadšená kapela neváhá ani minutu, aby rozvášněnému davu přidala další nálož. To se však nelíbilo panu Blackmorovi, který na truc nepřidal ani notu. Koncert skončil s rozbitými židlemi za asistence londýnské policie a vyhozením kapely Samson ze společného turné.

V červnu roku 1980 vydávají Samson své další album pod názvem Head On. Na něm už se blýskne hlas zpěváka Bruce Bruce. Slyšet je jej možno např. ve skladbě Vice Versa nebo Hard Times. Samotný Bruce však s deskou není úplně spokojen. Nahrávce vytýká přílišnou hardrockovost. Zajímavostí je instrumentálka Thunderburst, kterou pro Samson napsal Steve Harris (Iron Maiden). Ta se objevila taktéž na albu Killers (Iron Maiden – 1981) pod názvem The Ides of March.

V květnu roku 1981 vydávají Samson další album Shock Tactics, které stejně jak předchozí fošnu, produkoval ostřílený Tony Platt (AC/DC, Iron Maiden, Krokus, Motörhead, Manowar, Gary Moore, Cheap Trick a desítky dalších). eLPíčko otvírá svižná Riding With The Angels od hitmakera Russe Ballarda, kterou následuje našlapaná Earth Mother. Pro Samson však přichází blesk z čistého nebe. Bruce Bruce dostává nabídku jít zpívat do kapely Iron Maiden, která v té době ještě nebyla o moc slavnější než Samson, ale měla větší potenciál a Bruce vycítil, že s „Meidny“ se hudebně dostane o moc dále než se Samsonem, proto ji přijal. Původní zpěvák Iron Maiden Paul Di´Anno byl z kapely vyhozen pro hvězdné manýry a nekontrolovatelný alkoholismus. Poslední vystoupení Samsonu s Bruce Brucem za mikrofonem se odehrálo v Readingu 12. září 1981. Samson zde zahráli novinku Gravy Train, která však spatřila světlo světa až o 9 let později na live záznamu z Readingu, který vyšel pod názvem Live At Reading 81´.

Bruce Dickinson naskočil do rozjetého vlaku jménem Iron Maiden v opravdu velkém stylu. Na první zkoušku přišel dokonale připraven s dobře nastudovaným dosavadním repertoárem Meidnů. A již následující měsíc (přesněji 26. října 1981) má první vystoupení s Iron Maiden v italské Boloni v Palasport aréně. Během následujících 4 dnů ještě stihne odzpívat další 4 koncerty v Itálii, aby si 15. listopadu téhož roku zahráli Iron Maiden před domácím publikem v Rainbow Aréně v Londýně. Zde již předvedli 2 novinky z připravovaného alba The Number of The Beast. Byly jimi skladby 22 Acacia Avenue a Children of the Damned.

Album The Number of The Beast vychází 29. března 1982 a ihned po vydání se stává ostrovní jedničkou. V hitparádovém žebříčků pak stráví plných pětašedesát týdnů! Deska je prošpikováná hity jak pravý švýcarský ementál. Ale Run To The Hills z péra Mr. Harrise všem exceluje. Do dnešního dne se alba The Number of The Beast prodalo víc jak 10 milionů kusů.

A monstrum Iron Maiden jede dál. Následující rok vydávají Meidni další úspěšné album, které dostává název Piece of Mind. Za bicí usedla čerstvá posila z francouzských Trust Nicko McBrain, jenž nahradila unaveného Cliva Burra (ten odešel z Iron Maiden do Trust). Na placce Piece of Mind se už skladatelsky předvedl i Bruce Dickinson. Jeho rukopis je zřetelný ve skladbě Revelations nebo Flight of Ikarus, kterou napsal společně s Adrianem Smithem. Deska opět boduje celosvětově a skupina vyjíždí na světové tour, při kterém odehrají od 2. května 1983 do 18. prosince téhož roku 142 koncertů.

Rok 1984 je ve znamení objevování nových doposud neprobádaných socialistických světů. 3. srpna vydají Iron Maiden další úspěšné album Powerslave a již v následujícím týdnu (9.srpna) rozjíždějí celosvětové tour ve Varšavě. Plánované Československo zavrhli soudruzi na ÚV, a tak fanoušci této legendy z ČSSR museli až do Budapešti. Taktéž na albu Powerslave se autorsky zapsal Bruce Dickinson. Jeho rukopis nesou skladby Powerslave nebo 2 Minutes To Midnight.

Po dvouleté albové pauze, při které Iron Maiden hráli a hráli (turné obsahovalo 193 koncertů), vydávají album Somewhere In Time (29. září 1986). Následné turné opět nevynechá Polsko a Maďarsko a opět mine Československo. Bohužel Polsko bylo pro našince zapovězené, tak se metloši z Československa stěhovali do Maďarska na MTK Stadion. Album Somewhere In Time je však plně ve skladatelské režií pánů Harrise, Murraye a Smitha.

Sedmé album Iron Maiden se jmenuje Seventh Son Of a Seventh Son (jak příznačné) a vychází 11. dubna 1988. Dle tvrzení Dickinsona ale nedokázali spolubojovníci dotáhnout do konce plánovaný koncept. Desku otvírá dech beroucí Dickinsonovka Moonchild. Zcela z konceptu už ale vypadává hitparádová Can I Play with Madness nebo The Evil That Men Do.

Turné, které s železnou pravidelností následuje po vydání alba, je tentokrát stejně pompézní jako album samotné. Kapela vystupuje před vyprodanými arénami ve Státech a v srpnu 1988 se vrací na jediné vystoupení toho roku do rodné Británie před stotisícový dav na festival do Donningtonu. Návštěva koncertu se však stává téměř osudovou pro jednoho fanouška, který po následné tlačenici upadá do osmitýdenního komatu. Paradoxní je, že se probudí při poslechu Iron Maiden.

Po mnohaletém nepřetržitém koncertním kolotoči si skupina dopřává konečně roční dovolenou. Dovolenou ale jak pro koho. Bruce Dickinson se věnuje své velké zálibě – šermu, a na mistrovství Velké Británie ve fleretu mužů vybojuje sedmé místo. Jeho šermířský klub Hemel Hampstead na mistrovství zvítězí a odjíždí reprezentovat vlast do Paříže. Taky dostává nabídku napsat nějakou skladbu pro horor Noční můra z Elm Street V. Na soundtrack k tomuto filmu pak dodá skladbu Bring Your Daughter... to the Slaughter, za kterou dostane cenu Golden Raspberry za nejhorší původní skladbu. Bruce si z toho ale viditelně nedělá těžkou hlavu. Ještě v prosinci téhož roku (1989) natáčí Dickinson společně s Ianem Gillanem, Brianem Mayem, Davidem Gilmourem, Tonym Iommim a dalšími cover verzi titulu Smoke On The Water. Příležitostná formace se jmenuje Rock Aid Armenia a výtěžek její nahrávky je celý věnován na pomoc Arménii zpustošené ničivým zemětřesením.

A aby toho neměl „Brusík“ málo, tak v roce 1990 vydává své první sólové album Tattooed Millionaire. Na něm se objeví i velký hit All The Young Dudes od krajanů Mott the Hoople.

Další jeho aktivitou je spisovatelská činnost. 17. května vychází jeho první román The Adventures Of Lord Boatrace. A taktéž si pořídí pilotní průkaz. Ne však na nějaké víkendové „výlety“, ale v budoucnu se stane oficiálním pilotem aerolinek Astraeus, s kterými létá na Boeingu 757. A samozřejmostí budiž i to, že pilotuje Ed Force One – Boeing Iron Maiden.

Když se o prázdninách 1990 zavírají Iron Maiden do studia Barnyard v Essexu, aby zde natočili další album, mezi fanoušky se už pomalu začíná šuškat, že Bruce Dickinson opouští řady Iron Maiden. Skutečnost ale byla poněkud jiná. Řady Meidnů opustil Adrian Smith, kterého nahradil Janick Gers, jenž spolupracoval již na Dickinsonové sólové prvotině. Další album Iron Maiden se jmenuje No Prayer For The Dying a vychází 1. října téhož roku a Bruce má na něm prsty hned v 6 skladbách z 11. Podepsal se mimo jiné pod skladbou Holy Smoke, jenž je slyšet nejen na rádiových vlnách, ale i na MTV. Ve Finsku se stala dokonce jedničkou. Paradoxní je, že skladba Bring Your Daughter... to the Slaughter, která se taky objevila na desce, a která byla rok předtím zostuzena, dosáhla v Anglii na absolutní vrchol a stane se tak historicky první hitparádovou jedničkou Iron Maiden na Ostrovech.

Následující vinyl Fear Of The Dark vychází 11. května 1992 a hned ze startu se usadí na první pozici albového žebříčků ve Velké Británii. A i když dostává Dickinson poměrně velký prostor pro realizaci svých nápadů, a to např. ve skladbách Be Quick Or Be Dead nebo Judas Be My Guide, svou nespokojenost s působením v Iron Maiden dává najevo již hodně nahlas.

Svůj odchod nahlásí v březnu 1993, a to v době, kdy se kapela chystá vyrazit na Evropské turné s názvem Real Live Tour. Jedna zastávka se uskuteční i v Ostravě, a je to první živé vystoupení Iron Maiden v České republice. Tento koncert byl poznamenán nepříjemnosti, kdy Dickinsona trefí uprostřed setu do obličeje zmuchlaná vlajka ambiciozního fanouška. Naštvaný Bruce mrští o zem mikrofonem a odejde do backstage. Zbytek skladby dohrají Meidni jako instrumentálku. Po ukončení turné Real Live Tour opouští Bruce Dickinson skupinu Iron Maiden. Na jeho místo si najdou Meidni náhradu v podobě zpěváka Blaze Bayleye. Ten působil v Iron Maiden čtyři roky a z pohledu fanoušků i kritiky to bylo nejslabší období v historii Iron Maiden.

Pro Dickinsona tak začíná nová životní i hudební etapa. Obklopí se muzikanty z kapely Tribe Of Gypsies a s nimi se pouští do nahrávání druhého sólového alba, které vychází v květnu 1994. To dostává název Balls To Picasso a kromě Dickinsona se na něm skladatelsky podílel i kytarista a producent Roy Z (Halford, W.A.S.P., Glenn Hughes). Nejvýraznější a zároveň nejhranější skladbou z alba je poprocková Tears of the Dragon. Tam kde Maiden nepouštěli do rádií, tam se tento song pevně zabydlel.

Další album Skunkworks vydává Bruce Dickinson v roce 1996. Na něm již spolupracuje s kytaristou Alexem Dicksonem, který pár týdnů před začátkem natáčení opustil skotskou skupinu Gun. Světem letí grunge, a tak i Dickinson chce toto album více přiblížit tomuto hudebnímu směru. Ze strany fanoušků je však ne zcela pochopen. Na hitparádovém žebříčků se objevuje jen skladba Back From the Edge. Dokonce se na nějaký čas uchýlí na rádiové vlny do Radia 1, kde je celou hodinu v přímém telefonním kontaktu s posluchači.

A tak se nepochopený Bruce opět obrací na Roye Z, aby mu pomohl z nahráváním nového počinu. Jako druhého kytaristu osloví ex-Meidňáka Adriana Smitha, který na nabídku kývne a dokonce odjede s Dickinsonovou kapelou i celé turné. Deska dostává název Accident of Birth (1997) a mezi nejzdařilejší skladby z tohoto nosiče lze určitě považovat titulní Accident of Birth a patetickou baladu Man of Sorrows, kterou na singl natočí i ve španělštině. Na klavír ho zde doprovází Richard Baker.

Do dalšího sólového počinu se pouští Dickinson již v roce 1998. Ten dostává název The Chemical Wedding a Bruce na něm spolupracuje s osvědčenými muzikanty z předešlé sestavy. A skladby jako The Tower či Killing Floor jsou občas slyšet na radiových vlnách.

V únoru 1999 však obletí metalový svět radostná novina. Blaze Bayley je vykopnut z Iron Maiden a na mateřskou loď se navrací Bruce Dickinson, který do kapely přivádí i ztraceného syna Adriana Smitha. A tak se band rozrůstá na sextet, s kterým vyráží Eddie a spol. na severoamerické turné, jenž následuje 12 evropských zastávek. Turné má název The Ed Hunter Tour a má fanouškům přiblížit počítačovou hru Ed Hunter, která se ale stala propadákem.

Iron Maiden se zároveň pouští do nahrávání nového alba ve staré sestavě. To dostává název Brave New World a vychází 30. května 2000. Albu předchází singl The Wicker Man, na němž spolupracovali opět Dickinson, Smith a Harris. Druhý singl z alba je vypuštěn na podzim téhož roku pod názvem Out Of the Silent Planet a krom Dickinsona a Harrise se na něm autorsky podílel i Janick Gers.

8. září 2003 vypouštějí do světa Iron Maiden další albový počin pod názvem Dance Of Death. Deska má ještě větší úspěch než předešlé album a ve Skandinávii se vyhoupne na samotný vrchol. V rockově laděných rádiích je možno slyšet např. songy Wildest Dreams nebo Rainmaker a následné světové turné čítá 53 zastávek včetně Argentiny, Chile a Japonska.

Bruce Dickinson ale dál pokračuje ve svém pracovním nasazení. 23. května 2005 vydává zatím své poslední sólové album Tyranny of Souls. Producentské křeslo přenechal opět Royi Z, který se taktéž skladatelsky podílel na všech skladbách. Bohužel na podporu tohoto alba nebylo uskutečněné žádné tour. Přece jenom v nabitém programu Meidnů už by se stěží našlo místo. A tak aspoň oficiální video ke skladbě Abduction koluje po rockových hudebních stanicích.

Od září 2005 se Iron Maiden opět zavírají do nahrávacího studia SARM West Studios v Londýně, aby zde až do července 2006 pracovali na albu A Matter of Life and Death (vychází 28. srpna 2006). A opět stejný scénář jako v předešlých létech. Světové turné čítající 58 zastávek včetně Ostravy, Indie, Srbska, Spojených arabských emirátů a Japonska. …a Dickinsonův skladatelský zářez ve skladbách These Colours Don't Run nebo Out Of the Shadows. Prostě pořád stejný kolotoč.

Zatím poslední deska Iron Maiden vychází 16. srpna 2010 pod názvem The Final Frontier a stává se žebříčkově nejúspěšnějším albem v historii Meidnů. První místa snad ve všech zemích světa. Dokonce i v Rusku (že by si ji koupil i Putin?). Turné čítá 101 zastávek a skupina si zahraje i v takových pro metal exotických destinacích, jakými jsou např. Portoriko, Jižní Korea, Singapur nebo Indonésie.

Rok 2011 je v životě Bruce Dickinsona úspěšný i z jiného pohledu. 19. července mu byl na universitě Queen Mary v Londýně udělen čestný doktorát za přínos v hudebním průmyslu. Takže mnoho hudebních úspěchů do dalších let.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku