Rik Emmett – muzikant s javorovým listem na hrudi.

10.července 1953 se narodil zpěvák, kytarista a zakládající člen kanadské rockové skupiny Triumph Richard Gordon Emmett.

Rodištěm Rika Emmetta je kanadské Toronto, kde taky prožil valnou část svého života a jehož místního hokejového týmu Toronto Maple Leafs je velkým fanouškem.

Jeho hudební začátky se datují od roku 1965, kdy jako dvanáctiletý vyhrál v místním obchodě s hudebními nástroji lekce na klasickou kytaru zdarma. Výuka mu šla velice dobře, a i když je rodilý levák, hrál na kytaru jako pravák. Již v následujícím roce mu rodiče koupili první elektrickou kytaru a mladý Rik ji už nepustil z rukou. Na střední škole se připojil ke své první skupině Something Unusual. Postupem času hrál ještě v dalších 3 školních skupinách. Krom bigbeatu hrál mladý Rik taky druhé housle ve školním orchestru. Jeho hudebními vzory byli The Beatles, Cream, Jimi Hendrix a Led Zeppelin.

Hudbou si začal vydělávat až jako kytarista v bandu John Kirk and The Amberjacks. Skupina tehdy hrála třikrát týdně v Pickeringu v country a western clubu Robin Hood Inn. V roce 1973 se Rik přihlásil na Humber College, kde se chtěl věnovat jazzu. Na škole ale vydržel jen 2 týdny. Více než k jazzu ho to totiž táhlo k rockové hudbě. Proto se přidává ke glamrockovému zpěvákovi Justinu Paigeovi, s kterým taky natočí album Justin Paige (v historii tohoto zpěváka to bylo jediné), na kterém hraje na kytary.

Další Rikova hudební štace byla skupina Act III., ve které s nim hráli ještě Denton Young a Chris Brockway. S touto skupinou hrál asi rok a stihl s ni natočit singl se skladbami The Blinding Light Show a Moonchild. Ty pak nahrála na své debutní album Triumph skupina Triumph jako 9. track.

Během jedné letní noci roku 1975 se setkávají v klubu The Hollywood Tavern, který stojí v proslulé torontské ulici The Queensway, muzikanti skupiny Abermathy Shagmaster´s Wash and Wear Band Mike Levine a Gil Moore s kytaristou Rikem Emmettem, jež v klubu vystupoval se skupinou Act III. Výkon Rika je natolik fascinoval, že mu nabídli společný jam session. Jam se uskutečnil v Moorově domě v Mississauga. Po společném hraní pak Moore a Levine ukázali Emmettovi promo materiály a smlouvy na koncerty, které se měly uskutečnit na podzim roku 1975. A pokud by se Rik ke skupině přidal, byla by mu přiznána týdenní gáže 175 kanadských dolarů. Rik Emmett nabídku přijal. A tak se začala psát historie kanadské rockové legendy Triumph.

Svůj koncertní debut si skupina Triumph odbyla 19.září 1975 na Simcoe High School, za který vyinkasovala 750 $. Během následujících měsíců podepisují Triumph smlouvu s labelem Attic Records, pod nimž vydávají 13.října 1976 svou prvotinu Triumph. Album otvírá skladba 24 Hours a Day, která pak skupinu doprovázela celou její kariéru. Znovu se objevila i na druhém albu Rock and Roll Machine, které se v Evropě ale prodávalo pod názvem Triumph a vyšlo tam v roce 1978.

Taktéž kanadský debut Triumph doznal po létech změn. V roce 1995 byl remastrován a vydán jak s novým obalem, tak s novým názvem. Deska se začala na pultech prodávat pod titulem In The Beginning.

Jenže o debut Triumph nebyl nějak valný zájem. Až díky texaskému DJ´s Joe „The Godfather Of Rock ´n´ Roll“ Anthonym se nahrávka dostane na playlist místní radiové stanice v San Antoniu a posluchači se začínají více zajímat o tyto neznámé Kanaďany. DJ´s Joe taky zařídí Triumphu mini tour v okolí San Antonia.

V případě vydání druhého vinylu Rock and Roll Machine, který vyšel 3.listopadu 1977, se situace poněkud změnila. Jednak nahrávka vychází v Evropě a v Japonsku a taky se muzikantům daří zkomponovat více šťavnatý a melodický tvrdý rock. I když deska ještě spočívá na bluesové hroudě, pomalu, ale jistě se začíná projevovat touha Triumph objevovat nové světy. Mnohé skladby získávají přímočarou hardrockovou patinu a navíc se z alba vyloupne i jeden hit v podobě předělávky Joea Walshe (kytarista skupiny Eagles) Rocky Mountain Way. Dalším velkým hitem se stává titulní Rock and Roll Machine. Na klávesy a druhou kytaru zde hraje Rick Santers.

Během podzimu a zimy 1978 se Triumph opět zavírají do studia, tentokrát do Sounds Interchange Studios v Torontu, aby zde natočili další úspěšné album Just a Game. Deska vychází 30.března 1979 a i když je délka alba jen něco málo přes 36 minut, objevují se na něm 2 skvosty v podání skladeb Hold On a Lay It On The Line, které dosáhnou do první 100 americké Hot 100 hitparády. Současně s úspěchem singlů dosáhne vysoké pozice na albové hitparádě i album Just a Game. V Kanadě je platinové a ve Státech zlaté.

Čtvrté album z roku 1980 Progressions of Power je ostré jak břitva a svou nebývalou průraznost dokazuje hned při zahajovací deklamaci I Live For The Weekend divokým mixem rock´n´rollu a heavy metalu. Stranou nesmí zůstat ani singlový hit I Can Survive, který boduje na 91. pozici ve Státech. Skladba zde funguje jako ukázka toho, s čím budou Triumph přicházet na svých dalších albech a s čím dosáhnou největšího úspěchu. Zatím poctivě koncertují po boku svých úspěšnějších krajanů Rush a vyčkávají na svůj velký den.

Další vinyl Allied Forces vychází skupině Triumph 19.září1981 a vyprodukuje 2 velké hity Magic Power a Fight the Good Fight. Ty pak bodují na 8. respektive 18. místě rockového singlového žebříčku ve Státech. A samotné album se umístí na 23. místě ve Státech a poprvé je v této zemi platinové.

Zkraje roku 1983, přesněji 28.ledna, vydávají Triumph nejúspěšnější album, co se na počet hitů týká, Never Surrender. Deska bylo natáčená v Metalworks Studios v Mississauga, které vlastní bubeník Gil Moore. Na nosiči se objeví pecky All The Way (2.místo na americkém rockovém singlovém žebříčků), A World Of Fantasy (3. místo) a Never Surrender (23. místo). Triumph jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Důkazem budiž i majestátní koncertní vystoupení. Kapela investuje nemalé prostředky do spektakulárních efektů, pódiu dominují gigantické světelné rampy, hojně se využívají lasery, ohně, kouřové clony a hydraulika. 28.května 1983 vystupují Triumph společně se ZZ Top a Sammym Hagarem před 55 000 diváky na festivalu Tangerine Bowl v Organdu na Floridě. Následující den se pak představí na gigantickém US festivalu v Glen Helen Regional Parku v San Bernardinu, kde si zahrají po boku takových rockových es jakými jsou Ozzy Osbourne, Judas Priest, Quiet Riot, Scorpions, Mötley Crüe nebo Van Halen. Následující den si na stejné akci zahrají U2, David Bowie, Stevie Nicks nebo Pretenders. O jak monstrózní akci šlo, dokazuje video z tohoto vystoupení. Triumph zde mimo jiné zahráli svůj hit Magic Power. Za 3 dny, kdy tento US festival probíhal, navštívilo park 375 000 diváků!

Od dubna do listopadu 1984 se Triumph opět zavírají do nahrávacího studia Metalworks Studios, aby zde natočili další dílko. To vychází 10.listopadu 1984 (v Anglii 19.listopadu) a dostává název Thunder Seven. Album možná není tak razantní jako jeho předchůdce, zato však přináší větší porci úchvatných melodií a více pompézností. Není divu, když se producentského žezla chopil sám velký Eddie Kramer (spolupracoval s takovými umělci jakými jsou Jimi Hendrix, Santana, Led Zeppelin, Kiss, The Beatles, The Rolling Stones atd.). Mezi songy, které zaujmou, jsou otvírák Spellbound nebo Follow Your Heart. Při natáčení videa ke skladbě Follow Your Heart přišel Rik Emmett málem o život, když během rutinního skákání po pódiu vybuchla pyrotechnika, která zapálila Rikovi vlasy na hlavě. Hasiči měli tehdy opravdu hodně nakvap, aby uhasili nebohého Emmetta. Na desce se objevila i skladba Midsummer's Daydream, kterou si při jedné příležitosti zahráli společně Rik Emmett a Steve Morse (ex-Kansas, Deep Purple).

Po vydání desky Thunder Seven odjíždí Triumph v roce 1985 na obrovské celosvětové turné, na kterém hodlá skupina představit dosud nevídanou světelnou a pyrotechnickou show. Pětiměsíční putování světem se stává jedním velkým úspěchem, a tak není divu, že ještě v témže roce vydává skupina živé dvojalbum Stages.

11.září 1986 vydávají Triumph svůj další studiový počin s názvem The Sport Of Kings. Deska je v Kanadě opět zlatá a dosahuje 33. pozice na tamní albové hitparádě. Producentského žezla se tentokrát chopil Mike Clink, který je podepsán pod takovými alby, jakými jsou Appetite for Destruction od Guns ´n´ Roses nebo Rust In Peace od Megadeth. Největšími hity se stávají úvodní Tears In The Rain a Somebody´s Out There.

Během roku 1984 se stává čtvrtým členem skupiny Triumph kytarista a klávesista Rick Santers. Z počátku jen jako koncertní výpomoc, ale od roku 1988 jako plnohodnotný člen kapely. Ale to trochu předbíhám. Píše se rok 1987 a Triumph vydávají své další dílo Surveillance. Deska obsahuje krom očekávané hitovky Never Say Never i singlovku Long Time Gone („jen“ 28.pozice na hitparádě). Jenže prodejnost strmě klesá. A je to znát i ve vztazích mezi jednotlivými členy kapely. A tak v roce 1988 oznamuje Rik Emmett svůj odchod ze skupiny Triumph. Poslední koncert v původní sestavě se odehraje 3.září 1988 v Torontu v Kingswood stage. Původně jej měl ve skupině nahradit kytarista John Sykes (ex-Tygers Of Pan Tang, Whitesnake, Thin Lizzy), ale nakonec se torzo kapely rozhodlo, že na post hlavního kytaristy nastoupí již ostřílený Rick Santers.

Po odchodu z Triumph začíná Rik Emmett realizovat své sólové projekty. Nejdříve ale musí podstoupit dlouhý soudní spor s bývalými členy skupiny Triumph. Soud trval neskutečných 8 let, a i když Levine a Moore předem věděli, že spor je nesmysl, vydavatelská firma MCA je neustále přesvědčovala, že jsou v právu a že soud vyhrají. A o co tehdy šlo? Firma MCA investovala půl milionů dolarů do vydání alba Surveillance. Vložená investice se ale ne zcela vrátila. A to, co se vydělalo, spolkli MCA. Jednotliví členové Triumph chtěli taky svůj podíl z prodeje desky. Jenže peníze nebyly. A tak se muzikanti začali navzájem obviňovat, kdo je na vině. A napadali se tak dlouho, až se to dostalo k soudu. A u soudu nakonec vyšli vítězně jen právníci. Label MCA Records totiž v mezičase vyhlásil bankrot a v roce 2003 převedl všechny své aktiva na firmu Geffen Records.

Svůj první sólový počin Absolutely vydává Rik v roce 1990. Na desce se objeví i skladba Saved By Love, která byla použitá v komedii Ten kluk je postrach 2. Celkově se album velice dobře prodává nejen doma v Kanadě, ale i ve Státech. Vše ještě okoření singlový úspěch skladby When A Heart Breaks, která dosáhla 14.pozici na singlovém žebříčků.

Další album vydává Emmett v roce 1992 pod názvem Ipso Facto. A stejně jako sólová prvotina, je i tato deska celkem úspěšná. Až do roku 1999 se ji prodalo více než 1 000 000 kopií. Nejúspěšnější skladbou se stává song Heaven In Your Heart.

V následujících létech pak vydává Rik Emmett alba The Spiral Notebook (1995), Ten Invitations From The Mistress Of Mr. E (1997), Swing Shift (1997), Raw Quartet (1999), vánoční The Spirit of Christmas (1999), Handiwork (2002) a Good Faith (2003).

V roce 2006 vydává Emmett společně s kytaristou Dave Dunlopem album Strung-Out Troubadours, které se v roce 2007 stává jazzovým albem roku a kytaristé Emmett a Dunlop byli nominování v kategorii kytaristé roku 2007. Další desku vydává toto duo v roce 2009 pod názvem Push & Pull.

Dalším projektem Emmetta je progress-rocková skupina Airtime, se kterou vydává v roce 2007 album Liberty Manifesto. Desku otvírá řízná progresivní vypalovačka Edge Of Your Mind. A takto zní těžkotonážní Liberty. Bohužel, desce chybí větší publicita, proto se jen s obtížemi dostává do širšího podvědomí posluchačů tohoto hudebního žánru.

Na začátku roku 2008 ale přichází z tábora Triumph dobrá zpráva. Po tom, co skupina ukončila v roce 1993 oficiálně svou činnost, přichází původní členové bandu s prohlášením, že si po létech opět zahrají na společném pódiu. Comeback se konal 7.června 2008 na festivalu Sweden Rock. Koncertu ještě předcházelo vyhlášení skupiny Triumph do kanadské rockové síně slávy 6.dubna 2008.

A živo kolem skupiny Triumph je nadále. Ještě v červenci 2008 se skupina zúčastnila pětidenního festivalu Rocklahoma 2008, kde si zahrála po boku takových hudebních skvostů, jakými jsou UFO, Ratt, Dokken, Extreme, Living Colour, Warrant, Lita Ford a další.V roce 2010 vydávají Triumph kompilační album Greatest Hits Remixed a v následujících měsících podstupují několik klubových zastávek po Severní Americe. A Rik Emmett je u toho jako kytarista a zpěvák…a třeba i jako učitel. Na jednom kytarovém workshopu si v roce 2007 s radostí zahrál s mladými nadějemi a Alexem Lifesonem (Rush) skladbu Working Man.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku