Tak zrovna Head First se mi od Uriášů líbilo moc... A covery, které hráli WASP ( Easy livin´) také...

Krásně napsané.

První deska, která se mi dostala do ruky bylo právě Sea of light a díky nadšení z téhle desky jsem zařadil Uriah Heep mezi oblíbence dostal se i ke starším a klasickým deskám. Takže díky za takhle obsáhlý článek, parádní čtení.

Rád si poslechnu od UH starší alba, rád se podívám i na jejich "narozeninová" videa kde s nimi na pódiu hrají Lawton a Hensley, což je úžasný zážitek. Můj názor je, že B. Shaw a S. Morse (DP) prodloužili těmto rockovým velikánům život.

bohužel Uriáši si prošli těžkým obdobím zatracení. Jejich hledání se v 80 - tých letech odradilo dost fandů a já osobně pokud jsem si chtěl pustit něco ve stylu Aor, tedy "rocku pro dospělé", kam v tomto období neřízeně přešli, jsem raději sáhl po plackách Utopie, Journey, Foreigner, nebo UK, kde jsem věděl co mne čeká. Uriáši pro mne vlastně znamenají jen dvě placky a to Very eavy...a Salisbury. Hlavně skladba "Time To Live", je pro mne doslova hymna a na té se Box podílel měrou největší. 

Jinak to máte  skvěle zesumírované a líbí se mně i váš nestranný pohled na jejich vývoj ..Karma.