Starring at the sun se mi hned od začátku líbilo, a zdálo se mi, že je to už taková melodie, co jsem někde slyšel. Ale jen sloky se trochu podobají, refrén ne.

Už toho nechte. Jste úplně hluchej a jen hledáte senzace. Dva stejné takty automaticky ještě neznamenají zlodějnu. Kdyby tomu tak bylo, byli by zloději všichni skladatelé, včetně klasiky. A že kradete vy, je v tom případě taky jisté.

"Aftermoon" jednou, říkal jsem si, překlep. Ale je to všude. Takže Slunečné odpoledne, absolutně, totálně odlišné od U2. Jediné, jediné co lze zmínit, je, že každý minimálně vzdělaný rocker jakékoli generace v sobě nosí ty Daviesovy diamanty, a z toho bych blog nedělal.