Svátek, nesvátek. Prohledal jsem trochu svůj fotoarchiv a našel hromadu fotek ze čtvrtého dne letošního ročníku festivalu Masters of Rock, které ještě nebyly nikde uveřejněny.
Nedělní program jsem započal až návštěvou b-stage, kde hrála česká „mladá“ nadějná krev Stroy, ve které vévodí mistr bicích Miloš Meier (Dymytry, Michal Pavlíček band, Noid atd.). Byla to vlastně jediná má letošní návštěva na „béčku“. Jenže hudba skupiny byla vlastně jen jedna velká show Miloše Meiera. Všechny skladby byly stavěny na míru jeho bubenické exhibici. Trochu v tom vidím paralelu s jinou hvězdnou bandou The Winery Dogs, kde pro změnu exceluje Mike Portnoy.
V menopauze to zase vyhrála návštěva pivního areálu u vlakového nádraží, kde jsme potkali i nějaké fanoušky Sabatonu, kteří ale letos na Mástru nebyli.
Nedělní program na Ronnie James Dio stagei jsem odstartoval velice zajímavým uskupením Voodoo Circle. Zajímavé nejen po stránce složení kapely – vždyť v jejích řadách jsou takové hudební esa jako Mat Sinner (Primal Fear, Sinner, Kiske/Somerville), Alex Beyrodt (Sinner, Primal Fear) nebo David Readman (zpěv Pink Cream 69) – ale především po stránce hudební. Jejích Power rock metal mě opravdu bavil.
Moskevská Pagan metalová smečka Arkona v čele s Mashou Scream je v Česku zabydlená už pomalu více než v Putinově impériu – Russií. Na nedělní podvečer hodně dobrá volba.
Dalším, V Česku hodně frekventovaným spolkem, je finská Sonata Arctica. Bohužel, letošní koncert na MOR se jim moc nevyvedl. Bylo to moc ulísané, podbízivé až do popu zabředlé. Zažil jsem jejích lepší časy. Myslím, že soubor momentálně stagnuje, možná přemýšlí, jak přejít bahnitou cestu, aby se moc neumazal.
Zato Gamma Ray v čele s nestorem Kai Hansenem předvedli, že si umí udržet svůj vysoký standard. V jejích playlistu zazněly pecky jako Heaven Can Wait, Land Of The Free, Somewhere Out In Space nebo Send Me a Sign. Velice kvalitní vystoupení.
Letošní ročník festivalu uzavřeli svou monstrózní show finsko – „holandští“ Nightwish. Na Mástru již po čtvrté, ale až letošní koncert byl tím nejlepším, co na R.J.Dio stagei tito Metal-symfonici předvedli. V minulosti to byla buď „rozhádaná“ Tarja nebo „falešná“ Anette. Nyní drží pěvecké otěže Floor Jansen, která je opravdová zpěvačka bez hvězdných móres s šatníkem, který ji neobhospodařuje nějaká selka z velkovýkrmny selat v Horním Hovězí. Možná mi show Nightwish přišla místy až kýčovitá. Ale to je můj osobní dojem.
S odstupem několika měsíců se na letošní ročník dívám jako na jeden z těch nejvydařenějších. Mnoho hvězdných kapel, zázemí už pomalu vychytalo všechny mouchy, za pivní první pomoc by se nemusel stydět žádný „Beer fest“ a doprovodný program byl taktéž dost zajímavý. A to nemluvím o stáncích s různými metalovými tretkami. Každý rok u nich pustím nějakou to kačku, letos to byl nějaký ten „tácek“. To jsou prostě věci, které v Kauflandu nebo u Vietkongu nekoupím, a já ty sračky ze supermarketů fakt nemusím.
Za 14 dní bude ve Zlíně zimní obdoba MOR. Jsem moc zvědav, s čím zajímavým přijde pořádající agentura Pragokoncert, aby opět nadchla každého návštěvníka festivalu Masters of Rock. Na ZMOR se totiž vyhlašují kapely pro následující ročník
