Český showbusiness si opět zadělal na pořádnou ostudu. Tentokrát to už ale Musica Bohemica (agentura, která je vyhlašovatelem a organizátorem ankety) přepískla a její paranoia překročila i hranice České republiky.
Vše začalo 16. listopadu, kdy tři dny před ukončením řádného hlasování do Českého slavíka 2017, vyloučili za nejasných okolností ze soutěže Joakima Brodéna, zpěváka švédské metalové skupiny Sabaton. Joakim Brodén má švédské, ale i české občanství, neb je jeho matka Češka. Trvale ale žije v Norsku. V České republice vystupuje pravidelně a hrdě se k ní hlásí, a to nejenom výkřiky, že miluje české pivo, ale hlavně ve svých skladbách, kde oslavuje české hrdiny II. světové války. Bohužel, oslavuje ty, kteří bojovali na špatné frontě. Bojovali na britsko-americké linii. Že by toto vadilo? To snad ne, to už by bylo asi moc. No prostě, když už se blížilo finále hlasování, kdy už bylo jasné, že Karel Gott by mohl být sesazen ze svého doživotního zlatého trůnu, tak Musica Bohemica pozměnila pravidla a Brodéna z hlasování vyloučila, což odůvodnila tím, že u umělce, který je do hlasování zařazen, nestačí, že má České občanství, ale česká scéna musí být i jeho domovská.
Podivná výmluva. Když se podívám na výsledky Českého slavíka 2017, tak by z něj muselo být vyřazeno minimálně 30 a více umělců a uměleckých těles. Tak třeba u zpěvaček by neměla být hodnocena 2. Ewa Farná (působí hlavně v Polsku), 3. Lucie Vondráčková (ta žije dlouhodobě v Kanadě se svým manželem a třeba letos neměla v ČR ani jedno vystoupení a v Kanadě pokračuje ve své herecké kariéře). Dále by neměla být umístěna ani 13. Gabriela Gunčíková, která žije již několik let v USA a tam třeba ještě donedávna vystupovala se skupinou Trans-Siberian Orchestra. Marta Jandová má zase domovskou scénu Německo, kde vystupuje s německou skupinou Die Happy. Iveta Bartošová vystupuje v nebi a Hana Hegerová pochází ze Slovenska.
V mužské části Českého slavíka je podivně zařazen Gino Armani, který je nejen napůl Ital a nazpíval za svou kariéru jen 2 skladby. Jan Cina vystupuje jen ve „Tváři“ a je to herec. Ben Cristovao je prozměnu napůl Portugalec. Miroslav Žbirka je zase Slovák a je i v kategorii Slavík bez hranic. David Gránský je taky herec a ne zpěvák. Karel Kryl má domovskou scénu nebe a totéž platí i o Petru Hapkovi a Petru Mukovi. V nebi vystupuje i 74. Petr Novák, 87. Waldemar Matuška, 107. Karel Zich a 109. Pavel Bobek. Štefan Margita je Slovák jak poleno a Vladimír Mišík má otce Američana. Ale ani jeden z nich nešlapal Karlovi na paty, proto nejsou problémem.
Když se kouknu do kategorie skupiny, tak i tam je několik těles, které zde nemají co dělat. Tak třeba 25. Orlík už 26 let neexistuje. Legendy se vrací jsou revival hrající jen anglicky zpívané skladby a totéž platí o Morčatech na útěku. Duo Těžkej Pokondr je nejen revival, ale už řadu let ani nevystupuje. Nightwork je už 4 roky u ledu a Brontosauři 23 let. Charlie Straight jsou nejen 4 roky „po smrti“, ale zpívali stejně jak Brodén jen anglicky. Blue Effect už rok neexistuje. Možná jsem ve svém výčtu někoho vynechal, protože neznám do detailu celou „českou“ hudební scénu, ale aby byl neprávem vyřazen Joakim Brodén, tento výčet snad stačí. A kde se poděly ty všechny hlasy pro Brodéna? Komu byly připsány? Nebo to prostě byla jen taková hra? Podivná hra ze strany Musica Bohemica. Že jim to nevadilo loni a předloni.
Dneska odpoledne vyšlo najevo, že nebyly započteny ani hlasy skupině Ortel a v kategorii zpěvák Tomášovi Ortelovi. Že prý porušili jeho fanoušci pravidla hlasování tím, že vyzývali k zapojení do organizované akce, aby se konkrétní subjekt stal Český slavíkem. Tak byly Ortelu a Tomášovi Ortelovi přiznány jen stejné hlasy jako v loňském roce. Tady už to vážně smrdí nadržováním Karlu Gottovi. A to Karel Gott už víc jak 2 roky nevystupuje kvůli zdravotním problémům.
Tomáš Ortel zřejmě získal legální cestou první místo v Českém slavíkovi, ale organizátorům nešel do krámu, tak si vymysleli pohádku O zlém drakovi a hodném králi. Co ten Jaroslav Těšínský (jednatel a společník v jedné osobě ve firmě Musica Bohemica) hulí za svinstvo, že mu tak hrabe?
Trochu mi to připomíná rok 1981, kdy se měl stát Zlatým slavíkem Jiří Schelinger, ale jelikož nepasoval soudruhům do krámu, tak jej, stejně jak Brodéna, pár dní před ukončením hlasování vyškrtli s odůvodněním, že mrtvý zpěvák nemůže přece převzít Zlatého slavíka. A tehdy šlo taktéž několik stovek tisíc korespondenčních lístků do hajzlu. A to Jirka Schelinger zemřel v dubnu téhož roku, stejně jak Věra Špinarová (ta zemřela letos v březnu).
Takže staré časy se vrací. Máme se radovat nebo plakat?
