Ukradená písnička XVII. – Chyť své dny.

Tentokrát jsem sáhl do příchozí soukromé pošty, kde mi došel tip na ukradený song v české pop music. Jedná se o tip hodně zajímavý neb zde vykradl sám sebe hudební skladatel Jindra Parma, který svůj nápad prodal dvěma interpretům.

V roce 1987 vydal „Božský“ Karel Gott své album Posel dobrých zpráv. Na něm je i v rádiích hodně hraná skladba Chyť své dny. Autorem textu je Miroslav Černý (ano, je to ten Mirek Černý, který napsal píseň Balíček karet) a hudby Jindřich Parma.

Jenže ve stejném roce jak Karel Gott, vydal na B straně singlu (série Bratislavská lyra) Petr Kotvald skladbu Je v tahu. Gottova Chyť své dny a Kotvaldova Je v tahu má v refrénu úplně stejnou melodickou linku.  Autory hudby jsou uvedeni Peter Seering a Jindřich Parma. Text napsal Pavel Cmíral. Jak uvedl samotný Petr Kotvald, skladba vznikla 18. března 1987. Na straně A byla dnes již pomalu zapomenutá balada Přísně soukromá sci-fi.

A aby nebylo absurdit málo, musel kvůli skladbě Je v tahu dokonce Petr Kotvald navštívit služebnu StB na Bartolomějské, aby soudruhům příslušníkům vysvětlil své návštěvy na americké ambasádě, kde se učil správně vyslovovat Big City Calling. Tak se totiž skladba původně jmenovala, než ji Pavel Cmíral přetextoval do češtiny. Jenže nazvat skladbu Je v tahu nebyl v roce 1987 asi příliš šťastný tah.

Skladba Big City Calling vyšla na singlu u západoněmeckého vydavatele Elisabeth´s Song Music taktéž v roce 1987, ještě před vydáním písně Je v tahu.

Zde se asi nikdo s nikým soudit nebude. Proč by nemohl jeden hudební skladatel použít jeden motiv ve dvou různých skladbách? U nás i ve světě běžná praxe. Co na to říká svědomí je už věc druhá.