Chad Smith – bubnování na plný úvazek.

Právě dnes se dožívá padesáti let jeden z nejrespektovanějších a nejvyhledávanějších světových bubeníků Chad Gaylord Smith, jehož hudební dráha je spojena především se skupinou Red Hot Chili Peppers.

Chad Smith se narodil 25. října 1961 v Saint Paul v Minnesotě. Dětství pak trávil v Homewoodu a v Flossmooru, které leží ve státě Illinois. Zde taky navštěvoval dva roky Homewood-Flossmoor High School. Později se se svými rodiči a sourozenci stěhuje do Oakland County, kde navštěvoval Lahser High School.

Na první „bicí“ začíná hrát Chad v sedmi létech. Byly jimi prázdné papírové krabice od nanuků. Když jej to ani po čase nepřestalo bavit, rodiče mu koupili gumové náhražky. Ty mladý Chad ihned odmítl. Chtěl mít skutečné bicí a ne nějaké gumy, které ani pořádně nezněly. Dohodl se tedy s rodiči, že jestli si našetří 80 až 100 dolarů, tak zbytek mu doplatí. A tak si na první bicí soupravu vydělával úklidem příjezdových cest k domům od sněhu u sousedů. Bicí sestava stála 160 dolarů a jednalo se o značku Slingerland. Byly zlaté, lesklé, ale hlavně opravdové. To bylo Chadovi 9 let. Svou první kapelu pak zakládá jako desetiletý se svým bratrem Bradleyem. Ta dostává název Rockin´ Conspiracy. V repertoáru tehdy měli takové pecky jako Fire od Jimiho Hendrixe, Light My Fire od Doors nebo Stairway To Heaven od Zeppelinů, a to hned jak se písnička objevila v žebříčcích. Rockin´ Conspiracy vystupovali na školních akcích nebo na oslavách otce v práci. Maximálně tak pro 50 lidí.

Později bubnuje Chad ve skupinách Tilt a Tyrant. Svůj fonografický debut si odbude s kapelou Pharaoh, kterou dal do kupy majitel detroitského amfiteátru, který má název Pine Knob. V létě tam hrály všechny velké rockové kapely, Steve Miller Bandem počínaje a Santanou konče. A ten majitel se vychvaloval, že je schopen zformovat kapelu, která bude stejně dobrá jak Moody Blues nebo Journey. A tak vyhlásil konkurz na všechny nástrojové pozice. Za bubenickou stoličku posadil Chada. Skupina Pharaoh měla však jepičí život. Odehráli jediný živý koncert. Stihli ale natočit album Point Of Entry (1982). O rok dříve vydali stejnojmenné album Judas Priest, což ale viditelně skupině nevadilo.

Po Pharaoh dává Chad s kámoši z jiných detroitských kapel dohromady skupinu Toby Redd. Skupina měla dokonce podepsanou smlouvu u RCA a u nich vydala album In The Light. Na této desce je mimo jiné i skladba Everytime I Run. Velmi brzy ale kapela končí. Po Toby Redd odchází Smith bubnovat do Purple Gang. Kapela dokonce nahrála v Torontu album, které ale nikdy nevyšlo. Po návratu do Detroitu se skupina rozpadla. Následně si Chad Smith sbalil svou bicí soupravu a odjel do Kalifornie hledat štěstí. Zde několik měsíců navštěvoval hudební školu Musicians Institute.

A to už se píše rok 1988. Alkoholem a drogami zdecimovaní Red Hot Chili Peppers hledali náhradu za bubeníka Jacka Ironse, který se psychicky zhroutil po smrti kytaristy Hillely Slovaka, jenž se předávkoval heroinem. Irons taky na čas skončil v psychiatrické léčebně a po návratu už neměl zájem bubnovat. Na jeho místo tak naskočil bývalý bubeník Dead Kennedys Daren Peligro. Na kytarový post se staví DeWayne McKnigh od George Clintona. Chemie ve skupině ale nefungovala. V tomto složení odehráli Red Hot Chili Peppers jen 4 vystoupení. A tak nastupuje do bandu kytarista John Frusciante a na post bubeníka je vyhlášen konkurz. Toho se zúčastnilo na 30 adeptů. Chada doporučila bývala přítelkyně Johna Fruscianta. Tehdy řekla, že zná blázna, co si dává bubny k snídani. Tato věta pobavila nejvíce baskytaristu Flea. Když ale dorazil Chad na konkurz, koukal na něj s despektem. Pokérovaný chlapík s dlouhými vlasy, který vypadal spíše jako kanadský dřevorubec než jako potenciální bubeník, ostatním moc neseděl. Ale když začal hrát, okamžitě bylo jasné, že Chad Smith je ten pravý.

Nová sestava RHChP začala pracovat na novém albu na přelomu roku 1988/89. Zavřela se do studia Ocean Way Studios v Hollywoodu, aby zde pod dohledem producenta Michaela Beinhorna natočila desku Mother's Milk. Ta se původně měla jmenovat Rocking Freakopotamus, ale Beinhorn název zamítl, protože se mu nezdál moc vystižný. I když muzikanti trávili ve studiu dost času, nebyli schopni napsat víc než 38 minut muziky. Proto bylo album doplněné o starší nahrávky, které nebyly doposud skupinou publikované. Byly to skladby Fire od Jimiho Hendrixe a Taste The Pain, která se objevila i ve filmu Say Anything... s Johnem Cusackem v hlavní roli. Vinyl Mother's Milk vychází 16. srpna 1989 a jen ve Státech se jej prodalo víc než půl milionů kopií, což bylo do té doby nejvíce. Chad Smith se jako spoluautor podílel na skladbách Stone Cold Bush a Sexy Mexican Maid. Největší úspěch ale dosáhla skladba Knock Me Down, která v Americe bodovala v první desítce.

Od teď začala obrovská propagace RHChP. Ještě v srpnu vyrážejí „papričky“ na masivní turné. Nejprve na skok do Evropy a potom po Státech, kde měli být support skupině Aerosmith. Ti však z turné vycouvali, proto Red Hot Chili Peppers jeli sami. 9. září 1989 začínají svou americkou misi v Seattlu, aby následně pokračovali v dalších městech, kde na ně začíná chodit víc a víc lidí.

Před nahráváním dalšího alba se RHChP rozhodli změnit label, pod kterým doposud vydávali. EMI jim neseděli. Chtěli nahrávat pro společnost, která by se jim věnovala maximálně a která by je i maximálně propagovala. Nejprve uvažovali o Sony, ale nakonec zakotvili u Warner Bros. Další důležitou změnou byla výměna producenta. Tehdy oslovili věhlasného Ricka Rubina. Ten byl pro Red Hoty vysněným partnerem. Již od začátku chtěl, aby následující album bylo nahrané na živo a nejlépe hned na první pokus. Nahrávání se realizovalo v květnu až červnu 1991 v opuštěném domě v Laurel Canyon. Jednalo se o samotu, která byla obehnána živým plotem a kde údajně žili duchové. Naštěstí to byli duchové kladní, takže nahrávání nijak neškodili. Samotné album pak vychází 24. září 1991 pod názvem Blood Sugar Sex Magik a do dnešních dnů se jej prodalo víc než 15 milionů kusů. Deska obsahuje jednu pecku vedle druhé. Ať už je to „platinová“ Under The Bridge nebo americká jednička Give It Away, či Breaking The Girl. A nakonec i Suck My Kiss (zde ukázka z Woodstocku 1999. Flea je zde již zcela nahý) boduje nejen ve Státech. U příležitosti předávání cen MTV Video Awards za rok 1991 zahráli Red Hot Chili Peppers právě skladbu Give It Away. Při bláznivé show pozvali na podium celou masu svých fanoušků, kteří při této skladbě křepčili jak o život. Flea, vystupujíc jen ve spotkách (naštěstí),  k tomu řekl: „Ty všechny ceremonie jsou takové nudné, tak to tu trochu rozhýbeme!“

Velice úspěšné bylo i světové turné. Jako předskokany si Red Hoti pozvali tehdy ještě neznámé Smashing Pumpkins a Pearl Jam. Na novoročním koncertě v Cow Palace v San Francisku vystoupila po boku RHChP krom Pearl Jam taky Nirvana. Na jejích koncertě si dokonce zahrál jako host Flea ve skladbě Smell Like Teen Spirit. A nabylo to na baskytaru, jak by každý čekal, ale na trumpetu.

V polovině roku 1994 začínají opět pod dohledem Ricka Rubina práce na novém albu. Tomuto nahrávání ale předcházel odchod kytaristy Johna Fruscianta, který 7. května 1992 kapele oznámil, že se zbláznil a že končí s hraním. Velký vliv na to měly drogy a deprese z toho plynoucí. A tak RHChP opět hledali kytaristu. Nejprve jim měl být Zander Schloss z Thelenious Monster. Hraní s ním však nebylo ono. A tak skupina oslovila Dave Navarra z Jane´s Addiction. Ten však odmítl, a tak padla volba na dávného přítele Flea Arika Marshalla z kapely Marshall Law. Ten odehrál s RHChP koncert na festivalu v Lollapalooze a taky si sbalil futrál s kytarou. Mimo jiné zde zazněla i skladba Funky Crime z alba The Uplift Mofo Party Plan. Jeho nástupce byl Jesse Tobias z Mother Tongue, ale i ten vydržel u bláznivých „papriček“ jen několik zkoušek. A tak na druhý pokus oslovili kytaristu Davea Navarra, který neměl zrovna do čeho píchnout, načež jeho kapela Deconstruction nebyla tolik úspěšná, jak by čekal. Proto napodruhé souhlasil.

A tak začalo natáčení alba One Hot Minute, které už ale nebylo tak úspěšné, jako jeho předchůdce. Deska vychází 12. září 1995. Celosvětová prodejnost dosáhla „jen“ osmimilionovou hranici a ani kritika se nevyjadřovala o albu příliš pochvalně. Přesto deska vyprodukovala takové hitovky jako Warped nebo My Friends. Světové turné k albu One Hot Minute začali Red Hoti 27. září 1995 v Londýně v Subteranii. Tehdy odehráli po Evropě 16 koncertů. Následné turné po Státech ale bylo zrušené, protože Chad Smith si zlomil zápěstí.

V roce 1998 je Dave Navarro z kapely vyhozen a k Red Hotům se navrací „vyléčený“ John Frusciante. A s ním natočí Red Hot Chili Peppers veleúspěšné album Californication. To vychází 8. června 1999 opět pod taktovkou Ricka Rubina. Celosvětová prodejnost přesáhne 16 milionů kopií. Na desce jsou takové pecky jako Scar Tissue, Around the World, Otherside nebo titulní Californication. V roce 2000 ziskávají RHChP opět cenu Grammy za nejlepší rockovou píseň. Při slavnostním ceremoniálu si s nimi jako host zarapoval Snoop Dogg ve skladbě Scar Tissue.

Chad Smith ale nežije jen kapelou Red Hot Chili Peppers. Je vyhledávaným a žádaným bubeníkem. Mimo jiné natočil bicí ve skladbě Dear Mike na albu Fruit Of Life losangelské skupiny Wild Colonials. Dále s Howardem Sternem, Lili Haydn, Johnem Fogertym (ex- Creedence Clearwater Revival), Leah Andreone, Fishbone, Johnny Cashem a mnoho dalšími.

9. července 2002 vydávají Red Hot Chili Peppers další „milionové“ album By The Way (do dnešního dne se jej prodalo 13 milionů kopií). Za opětovného dohledu Ricka Rubina se na desce objevily opět hity jako By The Way, The Zephyr Song nebo Can't Stop.

Celosvětové turné rozjíždějí RHChP opět v Londýně 31. května 2002. Na tomto koncertě zazní i cover skupiny Ramones Havana Affair. Evropská šňůra je ukončena v Belgii na festivale Rock Werchter. Odtud se pak celý kolos přesouvá do Severní Ameriky, a následně do Soulu, kde odehrají 26. července koncert na vyprodaném Chamsil Stadioně. Poslední koncert Tour By The Way odehrají RHChP 27. října 2003!

V mezičase začíná Chad Smith spolupracovat s věhlasným funky-rockovým muzikantem Glennem Hughesem. Jako bubeník se objeví na albu Songs In The Key Of Rock z roku 2003. Jeho bicí je možno slyšet ve skladbě Get You Stoned. Další album Soul Mover už ale nabubnoval kompletně celé. Spoluautorsky se dokonce podílel na skladbě Camel Toe Stomp. Na desce Music For The Divine (2006) už jsou jeho bicí samozřejmostí. Totéž platí i o albu First Underground Nuclear Kitchen z roku 2008.

A aby toho neměl Chad málo, v roce 2008 zakládá jazz-funkový instrumentální band Chad Smith's Bombastic Meatbats, jenž krom něj tvoří ještě muzikanti z doprovodné kapely Glenna Hughese. A takto zněli Chad Smith's Bombastic Meatbats na hudebním veletrhu v L.A. v roce 2010. Tehdy si zahráli skladbu Oops I Spilt My Beer.

A RHChP pokračují taky v tažení. Další desku vydávají 9. května 2006 pod názvem Stadium Arcadium. Tentokrát se jedná o dvoualbum. Prodejnost přesáhla opět 8 milionovou hranici a žebříčky světových hitparád okupují hity jako Dani California, Readymade, Charlie (obě dvě bicí verze), Tell Me Baby anebo Snow ((Hey Oh)). Vše pod taktovkou Ricka Rubina (koho jiného…). 11. února 2007 v Los Angeles na slavnostním večeru u příležitosti 49. ročníku udělování cen Americké hudební akademie obdrželi RHChP největší počet sošek Grammy mezi rockovými interprety, a sice v kategoriích Rockové album roku, Rocková skladba roku, Rockový vokální výkon duetu nebo kapely a za Box set a speciální limitované edice.

V roce 2008 se dává do kupy superskupina Chickenfoot. Tu krom Chada Smitha tvoří ještě Sammy Hagar, Michael Anthony (oba ex - Van Halen) a věhlasný kytarista Joe Satriani. Své první oficiální vystoupení si odbudou na finále v Super Bowlu v Las Vegas v únoru 2008. Tehdy to byl spíše hec, ale postupem času všichni protagonisté zjistili, že se jim společně dobře hraje, proto se rozhodli pokračovat v této rockové šílenosti. 5. června 2009 vydávají své debutové album Chickenfoot. Na něm se objeví i skladby Oh Yeah a Soap On A Rope. I když v bandu vystupují muzikanti z věhlasných kapel, na koncertech nehrají žádné skladby ze svých bývalých mateřských lodí. Když covery, tak třeba od Led Zeppelin Rock ´n´ Roll (zde si Chad zahrál na kytaru). A k Zeppelinům má Chad Smith opravdu hodně kladný vztah. Na jednom muzikantském setkání s nadějnými bubeníky si v Japonsku zabubnoval pecku Moby Dick.

6. prosince 2004 se zapsal Chad do Guinessovy knihy rekordů, když odbubnoval 1071 úhozů na 308 různých bubínků a činelů. V roce 2006 byl květnovým vydáním časopisu Doell & Ford oficiálně jmenován nejlepším žijícím rockovým bubeníkem. Nechal za sebou i takovou personu, jakou je Neal Peart z Rush nebo Iana Paice z Deep Purple, s kterým si dal bubenícké sóličko. Jako správný fanoušek basketbalu si prozměnu „zabubnoval“ před jedním zápasem Americkou státní hymnu.

Prioritou Chada Smitha ale nadále zůstává skupina Red Hot Chili Peppers. Proto když ostatní členové bandu zaveleli: „Do zbraně!“, Chad u toho nemohl chybět. Novou kytarovou posilou RHChP se od roku 2009 stává studiový hráč Josh Klinghoffer, který ale mimo jiné působil v kapelách Ataxia nebo Warpaint. S Red Hoty již v minulosti spolupracoval jako „záložní“ kytarista.

V takto obměněné sestavě vychází skupině RHChP 26. srpna 2011 album I'm With You. Deska okamžitě celosvětově zabodovala. Rádia ihned zařadila do svých playlistů skladby The Adventures Of Rain Dance Maggie a Monarchy Of Roses. A nyní se čeká jak se tyto novinky prosadí v houštině nepřeberných hitů a pahitů.

A nespí ani Chickenfoot. Na koncertech sice hodně zaneprázdněného Chada nahradil světoběžník Kenny Aronoff, ale ve studiu už do bicích mlátil Chad osobně. Nová deska pod názvem Chickenfoot III vychází 27. září 2011. A Smith se spoluautorsky podílel na skladbě Different Devil.

Nyní se Chad Smith nachází na světovém turné k albu I'm With You se skupinou Red Hot Chili Peppers. V pátek 21. října odehráli koncert ve Frankfurtu ve Festhalle. Jako host vystupuje s bandem nigerijský saxofonista Femi Kuti. V Kölnu si 7. října zahráli taktéž skladbu Give It Away.

A jaká čeká čerstvého padesátníka budoucnost? Určitě se nudit nebude. Red Hot Chili Peppers jsou na roztrhání, Chickenfoot taky a nabídky na nahrávání s dalšími muzikanty, slavnými i méně slavnými, se jen hrnou.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku