Phil Lynott – květinový tanec na ostřím nože.

Dnes je to přesně 25 let, kdy vstoupil do rockového nebe zpěvák, baskytarista, básník, hudební skladatel, ale především vedoucí osobnost irské hardrockové legendy Thin Lizzy - Philip Parris "Phil" Lynott.

Rodištěm Phila Lynotta je britský West Bronwich. Zde se narodil 20. srpna 1949 v místním  Hallam Hospital. Pokřtěn už ale byl v kostele Svatého Edwarda, který stojí v Selly Parku v Birminghamu. Matka Philomena byla rodilá Irka a otec Cecil Parris pocházel z britské Guiany. Ještě před narozením Philipa se jeho otec přestěhoval do Londýna za prací. Po narození Philipa se Philomena i s dítětem přestěhovala do domu pro svobodné matky v Selly Oak v Birminghamu. Po několika týdnech se z Londýna vrátil Cecil a zařídil v Blackheathu společné bydlení. S Philomenou a Philipem pak žil ve společné domácnosti dva roky. Následně se Philemona i s malým Philipem přestěhovala do Manchesteru. Nadále zůstávala v kontaktu s Cecilem, ale již nesdíleli společnou domácnost. Výchově Philipa taky nevěnovala příliš času. Proto jej raději „odložila“ k Philipové babičce do Dublinu. Tam prožil Philip dětství, kde taky chodil do katolické školy.

Život Philipa, jako jediného tmavého dítěte v širokém okolí, nebyl zrovna idylický. Musel se velice rychle naučit postarat sám o sebe. Každodenní pouliční potyčky mu nebyly cizí.

Ve svém volném čase se ale nejraději věnoval studiu historie, hlavně Keltské a taky muzice. Zde mu byl impulsem jeho strýc Timothy, u kterého nacházel vinyly skupin The Who, Cream, ale především Jimiho Hendrixe, který mu ukázal, že i černý muzikant může být leaderem skupiny.

V polovině šedesátých let začal Philip Lynott zpívat ve skupině Black Eagles. Na jedno vystoupení Black Eagles v místním klubu se přišel podívat i Philipův spolužák Brian Downey, který byl natolik unesen z koncertu, že následující den mu ve škole šel pogratulovat k úspěchu. Taky se pochlubil, že je bubeník. Philip jej proto pozval, aby si přišel s Black Eagles zabubnovat. Na zkoušce se pak ukázalo, že bubnuje o mnoho lépe než dosavadní bubeník Eagles. Následně se Downey přidal k Black Eagles jako bicmen. Ale tato sestava nefungovala dlouho. V polovině roku 1967 zakládají baskytarista Brendan Shiels, kytarista Bernard Cheevers a bubeník Noel Bridgeman skupinu Skid Row. Jako zpěváka si vyhlídnou osmnáctiletého Philipa Lynotta. Počátkem roku 1968 nastoupil do Skid Row šestnáctiletý kytarista Gary Moore, který nahradil Cheeverse. V červnu 1969 pak vystřídal za bubenickou stoličkou Bridgemana Robbie Brennan (tento bubeník bubnoval v pozdějších létech např. se skupinou Clannad jako studiový hráč na albu Clannad 2 pod jménem Robbie Ó Braonáin. Zajímavostí je, že jeho sestřenicí je Eithne Ní Bhraonáin, ve světě známá jako Enya, která v rodinné skupině Clannad několik let zpívala).

V sestavě Moore/Brennan/Shiels/Lynott pak vydali Skid Row v roce 1969 svůj singlový debut New Places, Old Faces. B- strana singlu obsahovala skladbu Misdemeanour Dream Felicity. Ještě v témže roce Phil Lynott Skid Row opouští. Důvodem byla Lynottova dočasná hlasová indispozice spojená s operací mandlí. Skupina se tak zeštíhlila na trio. K mikrofonu se postavil Shiels, který ještě stihl Lynotta na odchodu obdarovat basovou kytarou a několika dobrými radami do života.

Lynott se následně spojil se svým přítelem Brianem Downeyem a společně založili skupinu Orphanage. Z tohoto období pochází i skladba Step Into Your Shoes. Na jednom klubovém vystoupení v roce 1969 se objevili kytarista Eric Bell a klávesista Eric Wrixon (oba ex-Them, doprovodná skupina severoirského zpěváka Van Morrisona. Hráli v ní ale každý v jiném období), kteří byli hudebními schopnostmi Downeye natolik uneseni, že mu ihned nabídli spolupráci v nové hudební formaci. Downey si ale svůj přestup podmínil přijetím Lynotta do právě vznikajícího bandu. Bell souhlasil, a tak vznikla nová skupina Tin Lizzie. Název vymyslel Eric Bell, který se inspiroval starým komiksem The Dandy. Lynott ale navrhl změnu názvu na Thin Lizzy, aby se odlišili od komiksové postavy, s odůvodněním, že Thin se stejně vyslovuje Tin.

Dřív než se Thin Lizzy stali věhlasnou skupinou, šokovali své okolí především nekontrolovanými alkoholovými a drogovými „dejchanky“. Phil Lynott svým nevšedním vzhledem taky přitahoval nepřeberné zástupy fanynek, které na každém koncertě tvořily nejhlasitější část publika. A i když jako muzikanti se na pódiu necítili Lizzy ještě nejjistěji, své hudební manko doháněli intenzitou hraní. V tom neměli široko daleko konkurenci.

V červenci 1970 vydávají Thin Lizzy pod vydavatelstvím EMI svůj singlový debut The Farmer. B-strana singlu obsahovala skladbu I Need You, pod kterou se podepsal John D'ardis, který vlastnil Trend Studios, kde se singl nahrával. Singlu se prodalo jen 283 kopií a dnes je tato prvotina vyhledávaná jako sběratelský klenot. Ještě před vydáním singlu ale skupinu opustil klávesista Wrixton. V pozdějších létech se opět přidal ke skupině Them. Thin Lizzy se tak zúžili na trio.

První dlouhohrající desku nahrávají Thin Lizzy od 4. do 9. ledna 1971 a vydávají ji 30. dubna 1971 u společnosti Decca pod názvem Thin Lizzy. Po poslechu debutujícího alba lze jen stěží zařadit tuto skupinu do hardrockového šuplíku. Na desce je cítit značný keltský vliv a hledání směru, kterým by se skupina měla ubírat. Phil Lynott je autorem většiny skladeb. Za zmínku určitě stojí songy Look What The Wind Blew In (basovo-kytarový podklad jako by vypadl z tabulatur skupiny Cream) a Eire, která byla obohacena o dvanáctistrunnou kytaru.

Nástupce debutu vychází opět pod hlavičkou labelu Decca 1. března 1972 a má název Shades Of a Blue Orphanage(pojmenované po předchozích kapelách Bella, Lynotta a Downeyho). Phil sice už tehdy psal silné texty, ale jako skladatel se teprve učil chodit, a tak písně kapely z tohoto období vyznívaly často málo výrazně a bez jasného směru a posluchačům chyběla potřebná chytlavost. Deska obsahuje i skladbu Sarah, která je věnována Philové babičce.

Následně byli Thin Lizzy požádání německým businessmanem Leo Mullerem, aby natočili Tributní album Deep Purple. Deska dostala název Funky Junction A Tribute To Deep Purple a vyšla v lednu 1973. V Německu pak byla distribuována pod názvem narychlo složené kapely The Rock Machine a zde se tento vinyl jmenoval The Rock Machine Plays The Best Of Deep Purple. Jelikož ale Phil Lynott odmítl na této desce zpívat, protože se necítil jistě v kůži Iana Gillana, zpíval na tomto albu Benny White z Dublinské skupiny Elmer Fudd. Na klávesy hrál Dave Lennox se stejné skupiny. Skupina The Rock Machine se sehrávala pouhé 3 hodiny před samotným natáčením. A důvod, proč do tohoto projektu Thin Lizzy šli, byl akutní nedostatek financí. Za nahrávání dostali 1000 liber, ale na albu nejsou nikde uvedeni. Ani na fotografii.

Svého zadostiučiní dosáhli Thin Lizzy v únorů 1973, kdy vydali singl se skladbou Whisky In The Jar – předělávkou slavné irské lidovky. Na singlu se ale tato skladba ocitla omylem. Při nahrávání A-strany singlu, skladby Black Boys On The Corner si v pauze Phil Lynott jen tak notoval nějaké irské lidovky. Mezi jinými to byla i skladba Whisky In The Jar. Bell tehdy vzal kytaru a začal jej doprovázet. Manažer bandu Bob Carroll nakonec skupinu přemluvil, aby tuto skladbu natočili. Vydavatelská společnost Decca následně tento song zařadila na A-stranu singlu, s čímž nesouhlasili členové skupiny Thin Lizzy. A aby se vlk nažral a koza zůstala celá, vydala Decca tento singl se dvěmi A-stranami. Skupina byla zrovna na turné po Německu, když se dozvěděli, že singl dosáhl na 23. pozicí na singlovém žebříčků. Členové skupiny si mysleli, že je to žert. Nakonec se skladba vyšplhala v Irsku na 1. místo a v Anglii na 6.

V červenci 1973 se skupina zavírá do nahrávacího studia AIR London and Decca 4, aby zde natočila v pořadí 3. album Vagabonds of the Western World. Vinyl nakonec vyšel 21. září téhož roku. Thin Lizzy na této desce konečně nabrali hardrockový směr. Důkazem toho budiž Lynottovy skladby The Rocker, Vagabond Of The Western World nebo song Gonna Creep Up On You, ve kterém se v krátkém sóličku předvedl i Downey. A Bellové kytarové sólo není taky k zahození. Po koncertě v Queen´s University Belfast na Silvestra 1973 však zdecimovaný Eric Bell skupinu Thin Lizzy opouští. Na jeho místo nastupuje Lynottův starý známý Gary Moore. Ale ani ten „prozatím“ nezůstává ve skupině na dlouho. S bandem stačí natočit jen singl se skladbou Little Darling a následně si sbalil svou kytaru, aby si šel točit své vlastní album Grinding Stone.

Před odchodem ještě stihl nahrát kytarové linky do skladby Still In Love With You, která byla o rok později zařazena na další album skupiny Thin Lizzy Night Life. A krom této skladby se na vinylu objevily i hodně úspěšné songy jako Philomena a Sha La La. Zde už nahráli kytarové party nové posily Brian Robertson a Scott Gorham. Bohužel, na desce je cítit nesehranost obou kytaristů. Každý byl z jiného těsta a každý byl z jiné končiny světa. Brian Robertson byl skotský „pruďas“a  Scott Gorham pohodový „kaliforňan“. Na turné, které vydání alba následovalo, se muzikanti natolik sehráli, že na nahrávání následného nosiče již byli všichni ve skvělé kondici.

Ten vychází 12. září 1975 pod názvem Fighting. Deska dosáhne 60. pozici na britské albové hitparádě. Krom velkého hitu Rosalie se na desce nachází i Lynnotův skladatelský skvost Suicide.

Na desce Fighting se ještě nestačily ani pořádně sjet drážky a skupina Thin Lizzy už připravovala vydání dalšího vinylu. Tentokrát byl ke spolupráci pozván John Alcock, který proslul coby producent alba Odds & Sods skupiny The Who. Byl to právě on, jenž donutil kapelu, aby dávala větší důraz na strukturu i znění chystaných písní. A výsledek se dostavil na albu Jailbreak, které vyšlo 26. března 1976. Deska obsahuje asi největší hit skupiny, skladbu The Boys Are Back In Town, ale i další songy z dílny Lynotta, jenž lze bez pochyby zařadit do zlatého fondu skupiny Thin Lizzy. Jsou jimi skladby Jailbreak, Cowboy song nebo Emerald. Díky songu The Boys Are Back In Town, který se umístil ve Státech na 12. pozici, se skupině otevřely na plno dveře do této showbusinessu zaslíbené zemi. Celé léto roku 1976 si pak skupina vychutnávala slávu z plných pohárů na americkém kontinentě. Vrcholem turné se stalo detroitské vystoupení na Dni nezávislosti. Kapela tehdy předskakovala Alice Cooperovi a dle přítomných fanoušků  tuto modlu zcela převálcovala. Nedlouho nato mělo následovat společné vystoupení Thin Lizzy a Blackmoreho Rainbow. Při jedné heroinové jízdě se Lynott nechal slyšet, že Rainbow „roztrhají“ na kusy. A nebyl by to prostořeký Phil, kdyby to nevpálil Ritchiemu přímo do ksichtu. A stahovačný Blackmore to rozdýchával ještě hodně dlouho. Hrozilo dokonce předčasné ukončení turné, k čemuž naštěstí nedošlo, protože Phil Lynott onemocněl infekční žloutenkou. Následně byl hospitalizován v nemocnici v Manchesteru, kde byl letecky převezen z Columbu. Rainbow pak jeli americkou štaci bez Lynottovy družiny.

V srpnu 1976 se Thin Lizzy opět zavírají do nahrávacího studia, aby zde natočili další skvělé dílko Johnny The Fox. To bylo opět nahrávané pod taktovkou producenta John Alcocka, ale tentokrát v Musicland Studios v Mnichově. Důvodem byly velké daně ve Velké Britanii. Část songů z tohoto alba napsat Lynott na nemocničním lůžku v Manchesteru. Deska Johnny The Fox vychází 16. října 1976 a stává se další v řadě nesmrtelných děl Lynottovy esquadry. Obsahuje nesmrtelné songy Johnny, Borderline, Don't Believe A Word nebo Old Flame.

Po vydání desky odjíždí Thin Lizzy na turné po Státech. Toho se ale nezúčastní zraněný Brian Robertson. Na jeho místo naskočí opět Gary Moore. A i když přáním Lynotta bylo, aby se Gary ke skupině připojil natrvalo, jeho prosby nebyly vyslyšeny. Gary Moore již byl zavázán u skupiny Collosseum II., proto po ukončení turné kapelu opět opustil.

Následně se pánové Lynott, Gorham a Downey uchýlili do Toronta, aby se pustili do natáčení dalšího počinu. Ten je nahráván tentokrát pod taktovkou Tony Viscontiho (mimo jiné produkoval desky skupin T.Rex, Gentle Giant, Sparks nebo Davida Bowieho), čímž si Phil sliboval uhlazenější zvuk. Album dostává název Bad Reputation a vychází 2. září 1977. Teprve až v závěrečné fázi nahrávání je vzat na milost Brian Robertson, který se ke kapele připojil a nahrál už jen pár sól do již hotových skladeb. Deska neobsahuje žádný vyložený hit. Snad jen Lynottovy songy Opium Trail (o čem asi song je?), That Woman's Gonna Break Your Heart a Dancing in the Moonlight (It's Caught Me in Its Spotlight), kterou později předělali Smashing Pumpkins, rozhýbou rockově laděné rozhlasové stanice.

Po vydání alba nastává opět nekonečný koncertní kolotoč, jenž už byl poslední pro Briana Robertsona. Problémy s „létajícím Skotem“ začínaly nabírat čím dál větší obrátky, a tak se Robbo musel po 4 létech strávených v irských službách nadobro odporoučet. Před odchodem se stačil ještě zvěčnit na živáku Live And Dangerous (1978), aby následně založil s bývalým basákem Rainbow Jimmy Bainem, s kterým se důkladně seznámil na „speedové“ jízdě ve Státech, ne příliš úspěšnou skupinu Wild Horses.

Po odejití Robertsona chvíli koketoval Lynott s kytaristy ze sílící punkové scény. V kapele si to zkusili např. Steve Jones a Paul Cook se Sex Pistols, které ale „vypudil“ Lynottův druh ve zbrani Gary Moore. S ním pak natočili Thin Lizzy nejúspěšnější album, co se umístění v britské hitparádě týče - Black Rose: A Rock Legend. Deska vyšla 13. dubna 1979 a producentského žezla se opět chopil Tony Viscontiho. V britské hitparádě dosáhlo album stříbrnou pozici. Na desce jsou takové hudební skvosty jako Waiting For An Alibi, Do Anything You Want To nebo skladba Sarah, kterou Phil věnoval své dceři Sarah narozené v roce 1978. Skladba není totožná se skladbou Sarah z desky Shades Of a Blue Orphanage.

Následné turné bořilo vyprodané sály nejen v rodném Irsku, ale třeba ve Skandinávii a ve Státech kde pro změnu opustil kapelu Gary Moore, aby jej nahradil Snowy White, který byl znám ze svého koncertního působení ve skupině Pink Floyd.

V mezičase v roce 1980 vydal Phil Lynott svůj první sólový počin pod názvem Solo in Soho. Jako hosté se na albu krom spoluhráčů z Thin Lizzy objevili např. Mark Knopfler (Dire Straits), Jimmy Bain nebo Bob Benberg (Supertramp). Desku otvírá v poprockovém ohoze znějící Dear Miss Lonely Hearts. Taktéž skladba A Child's Lullaby by se hodila spíše do repertoáru Franka Sinatry než irské rockové legendy.

Bohužel zrovna v té době se začala prohlubovat závislost členů kapely na drogách a alkoholu. A největší problémy s tím měli Phil Lynott a Scott Gorham. To však nebránilo tomu, aby se Thin Lizzy pustili do natáčení dalšího alba, jenž vychází pod názvem Chinatown 10. října 1980. Jako host si na desce zahrál i Midge Ure, frontman a kytarista skupin Visage a Ultravox. eLPíčko obsahuje mimo jiné (dnes již) rockové standardy Chinatown a Genocide (The Killing of the Buffalo).

Následující deska Renegade z roku 1981 je považována za osobní porážku Thin Lizzy. Do spolku byl nastálo přijat klávesista Darren Wharton, který si svůj debut odbyl již na předešlém albu jako host. Tentokrát se již stal plnohodnotným členem a dokonce se spolu s Lynottem podílel na otvíráku Angel of Death. Uvnitř kapely ale nastaly obrovské problémy. Jméno ani fotka Whartona se neobjevilo na obalu desky. Čímž se cítil Darren oprávněně dotčen. Gorham byl úplně zničený z drog a alkoholu a Downey se musel léčit po rvačce v nočním klubu v Dánsku.

V roce 1982 pak vyjíždí Phil Lynott na sólové turné, aby propagoval svou druhou desku The Philip Lynott Album, která se prodávala ještě hůře než jeho prvotina. Jestliže sólový debut Lynotta z roku 1980 měl občas náznaky rocku, jeho druhé album už znělo jak beatlesácký Sgt. Peppers s bicími od nagélovaných "ňuromantiků". Skladba Old Town jasný to důkaz. A není se čemu divit, když tuto skladbu nabubnoval Rusty Egan, bubeník Visage.

Na konci roku 1982 opouští Thin Lizzy kytarista Snowy White, aby jeho místo zaujal nadaný John Sykes, který před tím drtil svými rychlými prsty kytarové pražce u metalistů Tygers of Pan Tang a u Slomanových Badlands. A Thin Lizzy jako by byli polití živou vodou. Deska Thunder and Lightning z března 1983 se snaží konkurovat na vrcholu zářícím kapelám Nové vlny britského Heavy Metalu. Již titulní Thunder and Lightning svým zápřahem dává zapomenout na předešlé nemastné, neslané pokusy. Skladba Cold Sweat jako by ani nebyla z Lynottovy hlavy.

Následovalo velice úspěšné světové turné, které ale přineslo další prohlubující se drogovou hysterii. A tak se stalo, co se asi stát mělo. 4. září 1983 se Thin Lizzy rozpadají. Ve skutečnosti to ale zinscenovali manažéři. Samotní muzikanti se jen podřídili jejích rozhodnutí.

V roce 1984 založil Phil Lynott kapelu Grand Slam, kde krom něj byl Robbie Brennan, Mark Stanway (ex-Magnum) a Laurence Archer (ex-UFO). Skupina však nezískala nahrávací smlouvu, proto se v roce 1985 rozpadla.

S Johnem Sykesem a Brianem Downeyem pak absolvoval Lynott několik koncertů pod jménem The Three Musketeers. Na švédském bootlegu z roku 1983 se objevila i skladba Look In These Eyes.

Další Lynottovou hudební zastávkou bylo hraní s Gary Moorem. Jako host se podílel na jeho sólovce Run For Cover z května 1985. Na desce je i obrovský hit Out In The Fields, který dosáhl 3. hitparádové pozice v Irsku a 5. místo v Anglii. Na albu je i song Military Man, který napsal Phil Lynott. Úplně poslední televizní vystoupení si Phil Lynott odbyl 18. prosince 1985 ve vánočním speciálu. Tehdy si zahrál song Nineteen.

Pro budoucí měsíce pak plánoval Phil Lynott znovuvzkříšení kapely Thin Lizzy.K tomu mělo dojít v březnu roku 1986. Bohužel se toho již nedožil. Na Štědrý den 1985 se u něj  v jeho domě v Kew projevily obrovské zdravotní problémy, způsobené celkovým oslabením organismu. Tělo už nevydrželo ten alkoholově-drogový nápor. Následně byl svou manželkou Caroline převezen do protidrogového sanatoria v East Knoyle. Jeho stav byl natolik vážný, že musel být hospitalizován v Salisburské nemocnici, kde mu byla diagnostikována otrava krve. Zemřel 4. ledna 1986 na JIPce na zápal plic a selhání orgánů způsobené celkovou sepsí. Bylo mu 36 let.

Hudební svět tak přišel o dalšího výjimečného člověka, muzikanta i básníka. Jisté je, že hudba, kterou stvořil se svými parťáky, nezemře nikdy. Jeho odkaz nyní převzali jeho bývalí spoluhráči, kteří dál šíří jeho hudební myšlenky. A o tom, zda-li je to odkaz opravdový, se může každý fanoušek přesvědčit již v červenci 2012 na festivalu Masters of Rock ve Vizovicích, kde skupina Thin Lizzy vystoupí.

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku.